Lágrová budova č. 6 bývalého internačního tábora ve Svatobořicích byla vybudována do roku 1921 při příjezdové cestě od Hodonína na západním okraji rozsáhlého areálu tábora. V objektu byli zpočátku internováni muži, později sloužila jako kovárna a barvírna, za socialismu jako jídelna. V současnosti je bývalý lágrový objekt adaptovaný pro vznikající Muzeum – Lágr Svatobořice u Kyjova 1914–1949 z iniciativy představitelů Českého svazu bojovníků za svobodu. Pro památkovou ochranu je navrhovaná poměrně autenticky dochovaná hmota stavby, jež zachovává původní půdorysné vymezení bývalého lágrového objektu, obvodové stěny z cihelného zdiva, původní okenní a dveřní otvory, konstrukci vazby střechy a dále pozemky, sloužícími jako pietní prostor širšího pamětního místa s realizací novodobého památníku. Pro zázemí a provoz muzea byly nově zhotoveny interiérové příčky, přístavba mobilního zádveří ve formě vlakového nákladního vagónu, který má evokovat jeden z nejčastějších způsobů příjezdu a odjezdu internovaných osob do tábora. V objektu muzea je umístěna expozice zdejších táborů (nástěnné prezentace a vitríny s pracemi bývalých vězňů, obrazová smyčka s tematickým obsahem a zvukem, plastický model celého areálu internačního tábora v měřítku 1:100). Na hlavní prostor muzea navazuje provozní zázemí (kancelář, WC, kotelna). Při budově muzea je v ploše pozemku umístěno v nově řešeném parčíku pietní místo s památníkem obětí zdejších táborů. Součástí venkovní vzpomínkové plochy je přístup pro pěší a přilehlé parkoviště.