Lokalita na Zámeckém vrchu byla interpretována jako pozůstatky opevněného sídla. Pravděpodobně se nejdnalo o objekt rezidenční, ale pouze vojenský startegický bod v krajině na tehdejším milštejnském panství. Samotné jméno sídla není dodnes spolehlivě objasněno, ve starší literatuře se objevuje pojmenování hradu na Zámeckém vrchu, případně pojmenování Mergental, což ovšem může být záměna s místními jmény Mařenice (Mergthal) nebo Rousínov (Morgenthau). Lokalita je situována na dvou skalnatých výběžcích Zámeckého vrchu odddělených od sebe menší prohlubní. Na sklaních plató, resp. na jejich hranách, se nalézá několik málo pozůstatků zdiva, přičemž se může jednat pouze o zpevnění skalního bloku. Zdivo je vyzděno z místního pískovce na maltu s patrnými stopami po řádkování líce. Vzhledem k morfologii místa lze uvažovat o jediné stavbě obdélného pdorysu orientované SZ-JV. Samotná stavba mohla být pouze dřevěná, případně dřevohlintá. Místy je zjevná snaha o přitesání skalních bloků, včetně draží nebo zahloubených prostor, zřejmě sklípků. Dřevěné či dřevohlinité stavby se mohly dle dochovaných stop objevovat i na okolních skalních výběžcích. Souvislost s mladšími obdobími ovšem v případě tesaných objektů nelze vyloučit. Dle nejnovějších poznatků byl areál hradu chráněn dvojitým příkopem obepínajícím jádro hradu v oblouku na S, SZ, Z, SV a V straně, jižní a jihovýchodní strana byla dostatečně chráněna terénní morfologií. Archeologické nálezy z místa nejsou, případný průzkum archeologických terénů je tím pádem jedinou možností bližší interpretace a zejména datace vzniku tohoto opevněného sídla.