Historická zahrada je situovaná jižním, západním a severozápadním směrem od neobarokní budovy zámku. Areál je oplocen drátěným plotem, část východní hranice tvoří kamenná tarasní zeď. Zámeckou zahradu, lze rozdělit na dvě dílčí části - rovinatý parter před zahradním průčelím zámku (s bazénem oválného tvaru a vodotryskem – před obnovou, nefunkční, bez vody) a dominantní přírodně krajinářskou. Přírodně krajinářská kompozice je tvořena dřevinami soustředěnými na západní polovině pozemku. Z nejstarších výsadeb se do dnešní doby dochovalo několik autochtonní druhů stromů (lípy, duby, javory), které doplňují introdukované jehličnany (zeravy a cypřišky). Dominantou prostoru je červenolistý buk (Fagus sylvatica ´Atropurpunica´, v jeho blízkosti roste velký keřový tis Taxus baccata ´Washingtonii´. Kompozičně zajímavé jsou i dva mohutné cypřišky (Chamaecyparis nootkatensis) v obvodovém plášti. V centrální části zahrady bude obnovena solitérní vrba (po asanaci přerostlé skupiny plevelné javorů v jejím okolí). Staré zeravy (Thuja sp.) vykazují známky mechanického poškození, zlomy v koruně. Dendrologickou zvláštností je dospělá drobnolistá olše (Alnus glutinosa ´Minutifolia´). Zajímavými prvky v severozápadní části pozemku jsou i staré ovocné dřeviny. Nelze zatím potvrdit propojení zahrady s okolní krajinou údolní nivy Orlice (pouze mapa stabilního katastru zachycuje polní cestu lemovanou stromořadím). Nové výsadby (okrasné slivoně, červenolistý buk) byly realizovány v 90. letech 20. století bez jasné koncepce celkové revitalizace zahrady. Absence původního obvodového pláště na západní straně (po odstraněných stromech) i pohledových clon směrem k silnici a železniční tratibylo řešeno novodobou výsadbou dřevin v roce 2022.