zámek

Zámek a město Moravský Krumlov se rozkládají na skalnaté ostrožně obtékané meandrem Rokytné. Zámek je postaven v nejužším místě šíje tak, že střežil vstup do města, dnes vede do města silnice kolem jižní strany zámku. Stavební soubor zámku zahrnuje vícekřídlou hlavní budovu a budovu stájí v předzámčí, které je vymezeno ohradní zdí s několika vjezdovými, nyní slepými branami a akcentováno osmibokou kašnou situovanou uprostřed. Hlavní zámecká budova nese stopy komplikovaného stavebního vývoje. Jedná se o srostlici čtyř dvoupatrových jednotraktových křídel (pozdější rozdělení místností v patrech na menší prostory bylo ve východním křídle při probíhající obnově odstraněno, v západním křídle doposud ponecháno) završených sedlovými střechami, která uvnitř svírají dvě vnitřní nádvoří. Obě mají mírně lichoběžníkový tvar a jsou na třech stranách lemována arkádami, menší má k východní straně přistavěno arkádové schodiště. K jihozápadnímu a jihovýchodnímu nároží jižního křídla přiléhají jednopatrová stavení bran, která jsou spojena dlouhým průjezdem zaklenutým plackovými klenbami oddělenými zdvojenými pasy, završena jsou valbovými střechami, nad průjezdem je situována terasa. Ze severovýchodního rohu budovy vystupuje malé jednopatrové křídlo archivu završené valbovou střechou. Z jihovýchodního nároží vyrůstá dominantní šestipodlažní hranolová věž s krytým arkádovým ochozem okolo posledního podlaží, nad kterým vyrůstá zděná oktogonální nástavba otevřená obdélnými okenními otvory a krytá kupolí, na níž je posazena kamenná lucerna s vysokými štíhlými valeně završenými otvory a s korouhvičkou se znakem pánů z Lipé a letopočtem 1569 na vrcholu. Hmota další věže, později ubourané, je skryta v jihovýchodním nároží stavby. Hlavní vstup do zámku je situován na ose východního křídla skrze vstupní rizalit s volutovým štítem vzniklý na místě nástavby někdejší tzv. hodinové věže. V místě křížení hřebene rizalitu s hřebenem hlavní budovy vyrůstá čtyřboká věžička - zvonice. V západním křídle je umístěn vstup do zahrady. Vstupní průčelí obrácené k východu je v půdorysném průběhu v severní části mírně ustoupené, flankované krátkými jednopatrovými křídly, přibližně uprostřed je zdůrazněno vstupním rizalitem završeným volutovým štítem, ve kterém je prolomen portál hlavního vjezdu. V severní části čítající sedm okenních os jsou otvory osazeny v líci zdiva, v přízemí a druhém patře mají téměř čtvercový tvar a jsou lemovány lištovou šambránou, v druhém patře navíc zdůrazněny rovnou nadokenní římsou. Otvory v prvním patře – pianu nobile - jsou vysoké, obdélné, rámované lištovou šambránou a rovnými nadokenními a podokenními římsami, pod nadokenními římsami je prázdný vlys. V druhé ose od severu je prolomen obdélný vstupní portálek s nadsvětlíkem rámovaný pilastry s volutovými hlavicemi nesoucími hranolovou římsu. Střední rizalit je členěn sdruženou okenní osou s obdélnými otvory o něco menšími než okna piana nobile v severní části. Otvory jsou rámovány ústupkovým ostěním a navazujícími nadokenními a podokenními římsami, které jsou přímé, nízké, lehce profilované. Toto orámování otvorů se pak opakuje také u okenních otvorů devítiosé jižní části hlavního průčelí i okolo oken na ostatních fasádách zámku. Segmentově završený portál v ose vstupního rizalitu je rámován profilovaným ústupkovým ostěním s klenákem ve vrcholu, který vrůstá do rovného ořímsovaného kladí edikuly. To je neseno pilastry s konzolovými hlavicemi dekorovanými píšťalami a kapkami. Průjezd chrání nakoso postavené jehlancové patníky. Přestože severní a jižní část vstupního průčelí má rozdílný počet i pojetí okenních os, celek působí jednotným dojmem díky shodnému pojednání fasády. Ta je v úrovni přízemí členěna štukovou bosáží, která je od pater oddělena kordonovou římsou, patra jsou provázána zdvojenými lizénovými rámy (v rizalitu jednoduchým) a završena sjednocující profilovanou korunní římsou obíhající po obvodu celé stavby. Západní, zahradní průčelí je flankováno mělce přestupujícími rizality, k jižnímu je přiloženo stavení brány. Prolomeno je čtrnácti symetricky rozvrženými sdruženými okenními osami a dvěma portály - v místě sedmé a desáté osy od severu. Fasáda je hladká, členěná pouze soklem a profilovanou korunní římsou, a také ustoupeným lícem zdiva druhého patra. Portály završené stlačenými oblouky jsou rámovány ústupkovou profilací a zasazeny v pilastrových edikulách s hladkými dříky, které spolu s klenákem nesou hranolovou římsu zdobenou zalamovaným zubořezem. V jižní portálu jsou osazena vrata, severní je uvnitř zaslepený s ponecháním okna a je v něm osazena dekorativní mříž. Jižnímu bočnímu dvoupatrovému průčelí dominuje hranolová věž, jejíž mohutné zdivo ovlivňuje poněkud nepravidelné rozvržení devíti okenních os prolomených v jinak hladké fasádě. Okna s výše popsaným rámováním jsou opatřena dřevěnými okenicemi. V přízemí je předsunuta slepá arkáda flankovaná bočními rizalitky, která čítá jedenáct os s půlkruhovými záklenky, z nichž deset je prolomeno okenními otvory bez orámování, na střední, mírně předstoupené ose probrána nika završená konchou. Severní průčelí obrácené k srázu zámeckého kopce nad řekou je prolomeno v jedné rovině sedmi vysokými sálovými okny završenými stlačenými oblouky nad mírně nálevkovitými špaletami. Šambrány rámované dvěma oblounky nasedají na rovné podokenní římsy, završeny jsou sdruženými klenáky prorůstajícími do štukových římsových frontonů. Průčelí věže jsou hladká, v nadstřešní části dělená římsou, završená ochozem s navazující oktogonální nástavbou. Protkaná jsou dekorativními kotvami železných kleštin a ocelových táhel. Ochoz je na každé straně zdoben čtyřmi poli arkád s plnými oblouky spočívajícími na toskánských sloupech vyrůstajících z hranolových postamentů, mezi kterými obíhá kuželková balustráda. Archivolty jsou orámovány jednoduchou lištou a arkatura je ukončena profilovanou římsičkou. Nástavba má nároží zdůrazněna pilastry s římsovými hlavicemi, které nesou plastickou korunní římsu s volutkami. Tento dekor se pak opakuje také na kamenné lucerně. Jižní fasáda věže je v úrovni nad korunní římsou jednoosá prolomená ve spodní úrovni šterbinovým střílnovým otvorem, nad ním goticko-renesanční obdélné okno s kamenným ostěním dělené křížem a završené přímou nadokenní římsou. Výše ve dvou úrovních obdélné okenní otvory s okenicemi a rámováním jako ostatní okna na fasádách. Západní fasáda je jednoosá, pod kordonovou římsou jeden střílnový otvor, nad ním ve dvou patrech obdélné otvory jako na jižní fasádě. Severní a východní strany věže jsou dvouosé s otvory prolomenými v úrovni pod arkádou. Z vnějších fasád ostatních budov připojených k hlavním křídlům zámku je třeba upozornit na jižní průčelí stavení brány obrácené k silnici, které je patrové, dvouosé se slepými sdruženými okenními osami, v přízemí prolomeno portálem s takřka lomeným obloukem zasazeným v pravoúhlé vpadlině pro někdejší padací most. Dvorní průčelí východního (vstupního) křídla je dvoupatrové, členěné jedenácti pravidelně rozvrženými okenními osami s výše popsaným rámováním. V rozsahu dvou severních os je vynesen volutový štít, v přízemí je v místě krajní osy prolomen půlkruhový portál vjezdu. Ten je po obvodu zdoben listovým dekorem ovinutým pentlí, plný oblouk spočívá na římsových patkách a je završen volutovým klenákem, který se dotýká rovné římsy završující edikulu. Ve cviklech vystupují plastičtí gryfové. Na opačné straně fasády je prolomen obdélný portálek s nadsvětlíkem. Fasáda je horizontálně členěna kordonovými římsami a korunní římsou, které svým oběhem sjednocují východní fasádu s ostatními - arkádovými průčelími. Ta jsou modelována dvoupatrovou arkaturou, která má na kratších stranách pět a na delší jedenáct polí. Jednotlivá podlaží arkatury zachovávají klasický řád – přízemí je pojednáno v toskánském, první patro v jonském a druhé v korintském řádu. Profil oblouků rámovaných lištou je v nižších patrech půlkruhový, v druhém patře segmentový. Cvikly v prvním patře jsou zdobeny obdélnými reliéfními panely s hvězdicemi, rozvilinami a trofejemi, ve cviklu mezi pátou a šestou osou od severu je na delší straně letopočet M.D.LXII. Ve druhém patře jsou cvikly vyplněny oválnými rolverkovými kartušemi s rodovými znaky. Arkádové chodby jsou zaklenuty hřebínkovými křížovými klenbami a zpevněny kleštinami. Na vnitřní zdi náběhy kleneb dosedají prostřednictvím konzol s čabrakami, okna a vstupy jsou rámovány jako na vnějších fasádách. Mezi sloupy arkád nádvoří obíhá kuželková balustráda. Schodišťový dvůr je na všech stranách probrán arkádami, které jsou v přízemí a prvním patře neseny pilíři, druhé patro je neseno toskánskými sloupy. Pilíře i cvikly jsou hladké. Na východní straně dvora stoupá přímé schodiště do patra. Interiéry: Pod severním křídlem a severní částí východního křídla zámku se nacházejí gotické sklepy s valenými lomenými klenbami a portálky s kamenným ostěním, v přízemí původní věžovité brány v jihozápadní části zámku se nachází čtyři metry hluboká „vlčí jáma“. Místnosti v přízemí východního, jižního a západního křídla jsou zaklenuty valenými klenbami, v síle zdiva někdejší věže v jihovýchodním nároží se nachází šnekovité schodiště, další je při západní straně jihozápadní zámecké věže. Severní část východního křídla má dvojtraktovou dispozici, prostory jsou plochostropé bez fabionů. Větší část severního křídla zámku zabírá rozlehlý sálový prostor bývalé zámecké kaple dosahující výšky dvou pater. Kaple má obdélný půdorys se zaoblenými západními kouty (na západní straně byl umístěn oltář) a s kruchtou na východní straně. Završena je rovným fabionovým stropem dekorovaným obdélným štukovým zrcadlem, který spočívá na profilované římse s motivem zubořezu, pod ním obíhá prázdný vlys. Kladí vynášejí dvojice korintských sloupů spočívajících na postamentech o výšce přízemí, které jsou přepásány profilovanou římsou. Boční stěny kaple jsou mezi sloupy probrány čtyřmi vysokými okenními otvory se segmentovými záklenky a balustrovou parapetní výplní, otvory na jižní straně jsou slepé. V zaoblených západních koutech jsou vstupní otvory do sakristie, která je rovněž plochostropá, osvětlená dvěma okny s nálevkovitými špaletami a ležatě eliptickými záklenky v západní stěně. Kaple je přístupná vstupem z arkádového dvora a také skrze síňku navazující na podkruchtí, ve které je též schodiště do prvního patra. Místnosti prvního patra – reprezentačního piana nobile – jsou ve všech křídlech plochostropé s fabionovými stropy a štukovými zrcadly s výjimkou prostoru v jihozápadní věži, který má valenou klenbu pojednanou renesančním iluzivním kazetováním a ornamentální výzdobu stěn. Fragmenty renesančních nástěnných maleb byly nalezeny i v dalších místnostech prvního patra a ojediněle v druhém patře. Severní polovinu východního křídla o výšce obou horních podlaží zabírá tzv. rytířský sál. Rozlehlý prostor sálu je vybudován na pravidelném obdélném půdorysu završeném hladkým fabionovým stropem bez odsazení. Osvětlen je sedmi po výšce sdruženými okenními otvory prolomenými na východní straně. Okna ve spodní řadě jsou obdélná, horní čtvercová, všechna s nálevkovitými špaletami a přímými záklenky. V ose západní stěny je prolomen někdejší hlavní vstup ze schodišťového dvora, severněji od něj vstup na kruchtu kaple. Třetí vstup je situován v jižní stěně, odtud se vstupovalo do obytných prostor piana nobile. Místnosti druhého patra jsou završeny rovnými stropy na fabionech a zdobeny štukovými zrcadly.