Klasicistní, volně stojící patrová budova z r. 1774, zastřešena valbovou střechou krytou eternitem, postavena ze smíšeného zdiva. Omítka vápenná, horizontálně členěná kordonovou a korunovou profilovanou římsou, svisle členěná lesenovými poli. Ve střední části hlavního průčelí je mělký rizalit se zaoblenými rohy. Nároží budovy okosené, hlavní průčelí o 7 okenních osách, boční průčelí dvojosá. Okna obdélná, šesti a desetitabulková, v přízemí rámovaná plochou šambránou s jednoduchým profilem, v prvním patře šambránou s páskou po obvodu, s ušima a kapkami. Ve střední ose hlavního průčelí je obdélný kamenný portál. Základní tónování fasád ve světle žluté barvě, vystupující články bílé. V přízemní vstupní síni valená klenba s výsečemi, přilehlý prostor oddělený dvěma pilíři, zaklenut třemi poli české placky. Ostatní místnosti v přízemí jsou zaklenuty valenými klenbami svýsečemi. Místnosti 1. patra jsou plochostropé, se štukovými zrcadly. V patře velký sál v šířce rizalitu, obdélný, se zaoblenými rohy. V sále původní kachlová rokoková kamna. V 1. patře vyřezávané výplňové dveře v každé místnosti, s rokokovou ornamentikou a zárubněmi obloženými s bohatě profilovaným deštěním. Ve schodišťové hale 1. patra dřevěná vyřezávaná balustráda s rokajovým motivem. (J. Kovaříková 1988)