Lokalita leží ve východní části táhlého hřebene na vrcholku sousedícím se středověkým hradem, v nadmořské výšce 487 m v poloze Bašta. Na vrcholku Zámeckého kopce se nacházejí zbytky středověké fortifikace nazývané Bašta. Půdorys lichoběžníka byl vymezen hradbou, po níž zůstaly hrázky a je oklopen okružním příkopem, na jihu vytvořeným valem. Na severu centrálního pahorku se rýsují obrysy stavení o rozměrech 22x8 m, tedy velikosti paláce střední velikosti. Podle historického vyobrazení byl palác klenutý lomenou klenbou. Celek je vhodně vložen do oblého zalomení mohutného valu pravěkého původu a byl středověkými staviteli po úpravě využit. Val lemuje příkop, který je vytvořen vyhozením zeminy na vnější val. Toto relativně mohutné opevnění působilo v době existence hradu jako jeho externí fortifikace, čemuž odpovídá i její pojmenování. V r. 1567 je uváděno jako zřícená Bašta, nicméně ještě v r. 1703, při ohrožení vpádem Kuruců, byla nouzově zpevňována. D. Menclová, považovala tuto Baštu za nástupce původního sídla pánů z Boskovic. Její názor víceméně akceptovalo několik badatelů, zejména když sběry přinesly materiál, který se měl hlásit do poloviny 13. stol. a před ni. Informace se nakonec ukázaly jako problematické a tak není možno s jistotou vyslovit závěr o ztotožnění Bašty s předpokládaným starším sídlem. Doložený archeologický materiál je možné datovat převážně do 15. století. Chráněná plocha lokality je 16500 m2.