Obec Žáravice je poprvé zmiňována roku 1436, kdy ji jako majetek Opatovického kláštera dává císař Zikmund do zástavy Divišovi Bořkovi z Miletínka. Roku 1497 přechází jako většina držav na Pardubicku do rukou Pernštejnů. Roku 1538 je zde zmiňován mlýn. Vlastní tvrziště se nachází na severovýchodním okraji obce Žáravic, nad rybníkem Švihovem - s místním názvem “Na hradech”. Jeho umístění na ostré terénní hraně nad vodní plochou je bezesporu strategické - tvrziště je ze severozápadu, severu a severovýchodu chráněno příkrými srázy; z těchto světových stran obíhá akropoli pouze mělký parkán. Z východu a jihu obíhá akropoli systém dvojitých, na jihu dokonce trojitých valů a příkopů, dosahujicích výšky místy 8 - 10 metrů. Z jihovýchodu je tento systém narušen selskou těžbou. Vlastní akropole má v průměru okolo 25 - 30 metrů. Z literatury je možno vyčíst, že ještě na přelomu 19. a 20. století, zde byly patrny zbytky zdí a sklepů. Terénní stopy na akropoli, které hovoří ve prospěch těchto tvrzení sice existují, bez bližšího archeol. průzklumu však nelze potvrdit. K Žáravické tvrzi bohužel existuje jen velmi málo písemných pramenů.