Jedná se torzo středověké tvrze, ke které neexistují prakticky žádné písemné materiály. V roce 1883 August Sedláček píše v tom smyslu, že asi 200 kroků severozápadně od knížecícho dvora se nachází homolovitý ostroh ze stráně vybíhající, “jež na jedné straně s plání souvisí, na ostatních stranách příkře se sklání”. Na akropili tvrziště rostly v roce 1883 čtyři mohutné lípy, o něco níž pak stála stará zvonice. Tomuto místu se zde od nepaměti říká “na starém zámku”. Dále Sedláček píše o propadlinách na povrchu tvrziště a o zachovaném, ze dvou třeti obvodu tvrziště zřetelném valu. Údajně zde byla odkrata kamenná obruba od dveří. Stavební materiél z tvrze byl bezesporu použit na výstavbu nedalekého panského dvora. V práci Štěpána Gilara, která vyšla v roce 2001 ve Východočeských listech historických pod názvem “Dvě neznámé písemné zprávy o zaniklé tvrzi v Dlouhé Třebové” autor hovoří o dvou písemnostech, jedné z 1. srpna 1381 a druhé z roku 1561, ve kterých je v souvislosti s jinou věcí hovořeno také o Třebovské tvrzi. Rovněž autor dokládá i predikát : Heřman Bohdanecký z Hodkova a na Dlouhé Třebové. V současné době je tvrz zakomponovávána do zahradní úpravy novostavby čp.... Podoba vlastní akropole tvrziště je postupně měněna, a zřejmě i deformována, rovněž u valu dochází k postupné devastaci.