park

V 70. letech 19. století započal Hlávka s plánovitou tvorbou zámeckého parku. Skupoval pozemky, neplodné mokřiny, vysušoval, kultivoval a vysazoval stromy tak, aby daly základ krásnému prostředí krajinářského parku. Byly vysazovány duby, lípy a bílé topoly. O rozvoj parku se zasloužil zejména dlouholetý představitel Nadace, významný přírodovědec prof. Němec. Přírodně krajinářský park s architektonizovanou renesanční užitkovou zahradou tvoří určitý celek svědčící o vědecko- uměleckých ambicích svého majitele a jeho hostů. Na základě poslední vůle Josefa Hlávky je zámek s parkem vlastnictví Nadace, která existuje kontinuálně dodnes. Jejím cílem je podpora vědy, národní kultury, umění a vzdělanosti. Park obklopuje zámek ze severovýchodu, východu a jihu, je komponován v duchu přírodně krajinářském. Z nejstarší části parku u zámku vede cesta přes můstek na Úhlavou obtékaný ostrov „Loužek“, za ostrovem a řekou se nachází přírodní rezervace „Za Loužkem“ s lužními porosty. Z parku jsou krásné průhledy na zámek, pobřežní partie, do okolní krajiny a na obec Lužany. Samotný park má spíše protáhlý tvar směřující od severu k jihu. Na východní a jižní straně je ohraničen řekou Úhlavou. Západní hranici parku tvoří bytová zástavba obce Lužany, severní část sousedí s frekventovanou komunikací. Park je oplocen, vymezen ohradní zdí. Hlavní vstupní cestou je asfaltová silnice směřující od západu od obce Lužany k hlavní cestě a brance vedoucí do areálu zámku. Další vstup je možný brankami v jihozápadní části nebo v severozápadní části parku. Terén je v západní části parku rovný, na východní straně se mírně svažuje dolů k řece. V parku jsou patrné cesty z drtě, které jsou udržovány. Před zámkem se nacházejí mladší vzrostlé výsadby, kde je umístěna socha Josefa Hlávky v nadživotní velikosti, která je dílem českého sochaře Josefa Mařatky (zapůjčena Galerií hl. města Prahy). Mosty jsou zdobeny zahradními plastikami váz, převezenými do Lužan ze zbořeného Hlávkova domu v Praze. Před objektem mlýna je do areálu včleněna nově zřízená voliéra. Proti mlýnu stojí dnes opravený altán nad starým jezem z roku 1873, dříve „Chaloupka“. Byl znovuzřízen r. 1951, nyní je pojmenovaný po Antonínu Dvořákovi. Na jižní straně ostrova se nacházel v letech 1875-1947 při řece další altán. Před hospodářským dvorem při cestě do užitkové renesanční zahrady byl umístěn údajně od r. 1820 do r. 1935 empirový skleník. Zachoval se druhý menší skleník. Mezi stávajícím skleníkem a ovocným sadem stával empirový altán „U včeliček“, podle zaniklého chovu včel. Užitkovou část zahrady představují intenzivní ovocný sad, zeleninové záhony, skleník, meruňky, vinná réva. Viniční alej dříve tvořila kompoziční osy, které směřovaly k rybníčku. U zámecké zdi je situován restaurovaný altán „Za stodolou“, dnes zvaný „České akademie“. Za zdí vedoucí od altánu bývala do 80.let 20.století fíkovna. V severní části parku na louce se chovají ovce. Bývalý ovčín je empirová budova pravděpodobně z r. 1820. V rohu se nachází poměrně zachovaný cihelný altán „Zdenčín“, byl vybudovaný na počest druhé Hlávkovy manželky r. 1895, bude opravován. U cesty podél ohradní zdi je zasazena mramorová deska s nápisem „Stufa spagnuola“ jako nejteplejší místo Lužanska, jako dar J. Hlávkovi od polního podmaršálka Grollera. Do r. 1908 zde byla pěstována vinná réva na zdi a trelážích, dále jahody, broskve, meruňky a jiné ovoce jako důkaz, že lze v Čechách pěstovat i tento druh ovoce a vinařství. Altán památník J. Zeyera (Zeyerova lavička) postavený podle Hlávkova návrhu, byl opraven. Na severovýchodní straně je situován rybníček (původně s ostrůvkem) s místem „Pod jabloní“, které má být rehabilitováno. U rybníčku stávala jabloň. Zeyer byl inspirován k veršům díla „Pod jabloní“, zhudebnil J. Suk. Při řece za mostem bývalo „koupadlo“ s duby. V nedalekém lesíku uložen žulový znak z konce 16. stol., který dříve býval v zámku. Trávníkové plochy na ostrově jsou extenzivně spásávány ovečkami, v okolí zámku je údržba trávníků prováděna sekačkou. V parku jsou vysazovány nové výsadby, stromy v parku jsou udržovány. Užitková část zámeckého areálu byla značně poškozena povodní v roce 2002, od té doby byly opraveny i poškozené altány, ohradní zdi, v opravách se nadále pokračuje. Zámek s parkem není v průběhu roku běžně přístupný, ale slouží jen pro zvláštní účely, jak určil Josef Hlávka v souvislosti s funkcí Nadace.