Mohutný raně gotický hrad Ronovců vystavěný kolem poloviny 13. století zaujímal vrchol čedičové skály v jižní části areálu. Dominantu a hlavní obrannou stavbu tvořil okrouhlý bergfrit, ke kterému byl přistavěn nevelký obdélný palác a celý hradní komplex vymezovala hradba. Již od 14. století za držení Biberštejnů byl hrad postupně doplňován dalšími stavbami a upravován. Rozsah a podobu těchto počátečních úprav doposud neznáme. V průběhu první poloviny 15. století došlo k zesílení obranného systému v podobě parkánu zpevněného nevelkými dovnitř otevřenými baštami a přístup zajišťovala čtverhranná vstupní věž. Na dobu biberštejnské držby upomíná jejich erb nad vstupem jižního křídla a nápis umístěný nad vstupem západního křídla: „MAGNIFICVS · AC · GENNEROSVS · / DOMMINVS · DOMMINVS · CRIS / TOPHERVS · BARO · DE · / BIBERSTEIN · DOMMINVS · SORAVI? · FRIDLANDI? · / BESCOVI? · Z ? · FIERI · / IVSSIT · ANNO · 1551 .“. Pozvolna od první poloviny 16. století byla započata postupná proměna hradu na zámek. Pro Frýdlant se stal charakteristickým rysem neobvyklý vznik renesančního zámku na nepravidelném půdorysu středověkého hradu. K přístavbě celého jihozápadního, jižního a z části i východního obytného křídla hradu došlo teprve na počátku 16. století, proto byla tato část při velké renesanční přestavbě skoro nová a zachovaná. Změny se tedy omezily jen na dostavbu západního křídla, které vzniklo na starém půdorysu. Přestavbu, která slohově sjednotila všechna průčelí v jednolitý celek v duchu saské renesance, provedli mistři působící v Sasku a Lužici, především italský stavitel Marco Spazio z Lancia s polírem Antoniem. Při úpravách mezi lety 1661–1773 byla zřízena vnější brána věže a odstraněn její padací most. Úpravy z konce 17. století připomíná na vnější straně věže kamenný gallasovský erb, dále erb matky Antonína Pankráce z Gallasu, hraběnky de Arco a nápisy: „ANTONIVS PANCRATIVS RVDOLPHVS / S. R. I. COME S DE GALLAS DVX LVCER? IN ARCE / CAMP: ET LIB: TVRRI. DN IN FRIDLAND. ET / SMIRSITZ S. C. M. SVPREM COLONELL SERENISSI// / MI DVCIS ET ELECTORIS BAVARI? CAME RARI / ACTVALIS etc.“ a „VICTORIA COMITISSA DE / GALLAS NATA COMITISSA DE AR// / CO DVCISSA LVCER? DNA IN / FRIDLAND ET SMIRSITZ.“. Zásluhy Matyáše z Gallasu pak připomíná na západním křídle jeho erb a nápis: „FERD?NANDVS II C?sar Pius ?ustus. / Pr?dara et Heroica Belli Pacisque Facinora / ?u : ac Excell: DD: Mathi? S: Pc: I: / Comitis Gallasz, in Arce, Campo / Libera Turri et Matarello, Ducis Lucer?, Dni in Fridlandt, Reichenberg / Smirsitz et Horschenowes, S: C: R: et Mattis Intimi Actualis Consiliary Came / rary Supremi Locumtenentium Generalis, Campi Mareschalli, Equitum Peditum et / Colonelli etc: Hac Arce et Dominio remunerari Voluit. M: DC: XXXIV. / Quorum Ergo Hoc Monumentum / Gratissim Fili Francisc Ferdinand S: R: I: Comes / Gallas Dux Lucer? etc: erexit: M: DC: LXXVI“. Následné úpravy areálu se až na drobné výjimky horního hradu netýkaly. Na konci 18. století horní hrad přestal sloužit k bydlení knížecí rodiny a od roku 1801 byl zpřístupněn veřejnosti. Jednalo se o jedno z prvních zpřístupnění šlechtického sídla v Evropě.