Sousoší Nejsvětější Trojice osazené na čtyřbokém soklu a vysokém toskánském sloupu. Na kamenné podestě čtvercového půdorysu, překryté přesahující čtvercovou deskou, spočívá širší kvádrová základna soklu, která přes zvonovnici přechází v užší střední hranol, který je završen vyloženou profilovanou římsou. Stěny soklu člení ryté rámy redukovaného kasulového tvaru, v rámu na čelní straně rytá datace: „ANNO / MDCCXXXI“. Na soklu spočívá toskánský sloup na nízké kvádrové základně, zakončený ořímsovanou deskou a vrcholící sousoším Nejsvětější Trojice. Sedící postava Boha Otce v podobě vousatého starce v dlouhém rouchu, drží oběma rukama před svým tělem diagonálně položený kříž s ukřižovaným Kristem. Vpravo, za levým ramenem postavy Boha Otce připojena holubice Ducha Svatého v paprsčité svatozáři. Kvalitní barokní sochařská práce se vyznačuje mistrovskou modelací a dynamicky rozevlátými záhyby bohatě utvářených drapérií.