Kostel stojí při východním okraji obce v blízkosti zámeckého areálu, situován na terénní hranu. Západní průčelí těsně přiléhá ke komunikaci, zbývající průčelí obrácena do původně zámecké zahrady. Orientovaná zděná omítaná stavba, hlavním průčelím lícující s obvodní zdí pozemku, táhnoucí se na obě strany. Loď složena ze dvou částí – centrální na půdorysu šestiúhelníka a kruchtové na půdorysu lichoběžníka (podélné zdi mírně odkloněny od osy stavby), presbytář má příčně obdélné pole a mírně odsazený závěr na půdorysu vyššího segmentu, po severní straně presbytáře obdélná sakristie a po jižní pak dispozičně stejně řešená oratoř. K jižní fasádě oratoře přisazen přístavek Božího hrobu, jehož delší osa směřuje k JZ. Přední kruchtová část za štítem a presbytář zastřešeny jehlancovými mansardami s hrotnicí, střed velikou dvanáctibokou cibulí se štíhlou lucernou a cibulovým zakončením, nad závěrem část kuželového pláště, sakristie, oratoř má valbovou střechu, krytina plech. Západní průčelí trojosé se střední osou širší, členěné vysokými toskánskými pilastry, nesoucími zalamující se kladí, které obíhá celou stavbu. V přízemí západního průčelí 3 obdélné portály: střední žulový s výžlabky, oblounky a soklíky, doplněný trojúhelným frontonem s vloženým kamenným erbem (dveře dvoukřídlové svlakové na bohatých rozvilinových závěsech s diagonální výplní - asi barokní); dva postranní portály menší (severní na schodiště ke kruchtě v omítkovém ostění s lištou a uchy, dveře z 18. stol.; jižní stejně řešený vstup pouze iluzivní). Nad portály 3 okna kasulového tvaru (postranní menší) se supraportami se zakřivenými římsami. Průčelí vrcholí štítem s volutovými křídly, ve střední části vložen štítový nástavec s nikou se sochou sv. Vojtěcha, zakončený zvlněnou římsou. Zbývající stěny kostela člení předsazený sokl a zděná korunní římsa; hrubě omítnuté plochy stěn jsou ohraničené hladkým lisénovým rámcem, v každé zdi po jednom rozměrném kasulovém okně lemovaném šambránou, v SZ zdi umístěna deska s nápisem, erby a letopočtem 1638. Přízemní sakristie i jižní oratoř mají zaoblená nároží, v západní zdi sakristie zazděný pískovcový portálek, okna obdélná s hladkou šambránou. Stavební vývoj Centrální šestiboká část lodi je původní renesanční kaplí, která byla vystavěna možná roku 1638 (viz. deska osazená v průčelí), výška zdiva kaple odpovídala dnešnímu stavu, jak je patrné v půdách (zbytek korunní římsy), Fasády kaple měly malované členění. Stavba Božího hrobu vykazuje také renesanční charakter stejně jako postranní kapličky s úseky zdí s konchami. Vztah této stavby ke kapli však není jasný. V roce 1778 byla kaple rozšířena o presbytář, kruchtovou část, oratoř a sakristii; klenby, otvory všechny původní; centrální část lodi byla asi zaklenuta dnešní klenbou; baroknímu období náleží také krov presbytáře a kruchtové části lodi a asi ohradní zeď u silnice. Mladší slohová období už do podoby stavby nezasáhly, nad centrální části lodi vztyčen v roce 1999 (?) nový krov.