Dispozice: Široká, téměř čtvercová plochostropá loď. Na východní straně připojen výrazně užší, zevně trojboce a uvnitř půlkruhově uzavřený plochostropý presbytář. S lodí je spojen mírně zúženým neprofilovaným půlkruhovým triumfálním obloukem. Před západním průčelím lodi mohutná třípatrová věž na čtvercovém půdorysu. Žebrově klenuté přízemí věže přístupné ze západu se do lodi otevírá širokým půlkruhem překlenutým otvorem. Před západním vstupem do věže drobná plochostropá předsíň. Při severním boku věže čtvercový schodišťový přístavek. Ze šnekového schodiště je přístupná kruchta a patro věže. Při jižním boku věže přízemní obdélný přístavek zaklenutý valenou klenbou se vstřícnou výsečí, přístupný z lodi z východu. K severní stěně presbytáře přiléhá obdélná sakristie zaklenutá klášterní klenbou a přístupná ze severu a z presbytáře. Popis: Ze středověké stavby se zachovala pouze věž až do výšky parapetů oken zvonového patra a zdivo západního průčelí lodi. Méně pravděpodobné je středověké stáří západní poloviny bočních stěn lodi. Přízemí věže má masivní 1,5 m silné obvodové zdivo. V západní stěně je v baroku výrazně zvětšený vstup. Východní stěna se otevírá do lodi širokým, patrně také barokně upraveným a půlkruhem překlenutým otvorem. V jižní stěně je velmi úzké (22 cm) protáhlé lomené okno s oboustranně rozevřenými špaletami. Vnější hrany špalet a vnitřní neprofilované ostění okna jsou vyzděny z pečlivě opracovaných pískovcových kvádrů mezi nimi jsou vložky z lomového kamene. Prostor je zaklenut křížovou žebrovou klenbou. Masivní žebra jsou jen nevýrazně okosena a mají širokou střední stezku. Žebra vybíhají ze zvláštních patek čtvercového půdorysu. Jejich spodní část je konkávně vybrána, podseknuta. Nahoře přechází čtvercový tvar do zkosení stezky žebra prostřednictvím diagonálně zešikmené plošky. Křížení žeber je bez svorníku. Pouze na ploše křížení stezek žeber je nasazen plastický vegetabilní motiv složený ze čtyř listů. První patro věže je čtvercová plochostropá prostora přístupná dnes schodištěm stoupajícím skrz severní stěnu od schodišťové věžičky. Původně bylo patro přístupné pouze zvnějšku ve výši patra portálkem na místě stávajícího schodiště, které bylo prolomeno v podlaze vstupního výklenku. Původní (dnes zazděný) portálek se zachoval nad záklenkem vstupu na schodiště. Portálek má pískovcové ostění a lomený záklenek. Případná profilace z vnější strany je dnes zakryta omítkou. Výklenek vstupu je současný s portálkem. Má přímé špalety a poměrně vzedmutý segmentový záklenek. V západní špaletě je prkny vyložená kapsa závory. Ve východní stěně patra věže je patrně barokní, dnes zazděný, široký otvor vstupu na kruchtu s půlkruhovým záklenkem. V západní stěně je štěrbinové okénko s dovnitř táhle rozbíhavými špaletami a překlepem z plochých kamenů. Strop je tvořen třemi jen částečně zaklopenými trámky. Těsně nad jejich horní hranou jsou v severní a jižní stěně pětice kapes po trámcích staršího stropu. V ose jižní stěny druhého patra věže je štěrbinové okénko s dovnitř táhle rozevřenými špaletami a překladem z plochých kamenů. V ose východní stěny je průchod do krovu lodi s rovnoběžnými špaletami a překladem z dubových fošen. Zvonové patro se na všechna čtyři strany otevírá rozměrnými barokními zvonovými okny. Ve výšce parapetů oken je ve zdivu výrazný ústupek označující patrně korunu gotického zdiva. Východní stěna věže tvoří střed západní stěny lodi. Boční části stěny jsou na straně interiéru tenčí a táhle se zužují o cca 15 cm. V přízemí jsou prolomeny barokními pravoúhlými portálky do bočních přístavků u věže. V úrovni kruchty je nepravidelný průběh stěny ještě výraznější. V jižní části je nepravidelnost těsně pod římsou stropu vyrovnána prostřednictvím segmentového oblouku. Výrazné nerovnosti zdiva svědčí o jeho středověkém původu. Starší než určující přestavba z 2. poloviny 19. století jsou také západní části bočních zdi lodi v délce cca 8 m, tedy do vzdálenosti přibližně 50 cm od západní špalety východnějších oken lodi, kde je předěl vyznačen výraznými trhlinami v omítce. Středověké stáří bočních zdí je pouze teoretické. Je jejich uplatnění v původní by znamenalo značně neobvyklý příčně obdélný tvar lodi kostela.