Rybník Rožmberk se nachází 2 km severně od města Třeboně. Rybník Rožmberk je největším českým rybníkem a jeho založení a stavba v letech 1584 - 90 důstojně umocňovalo pozici rodu pana Viléma z Rožmberka, rodu červené pětilisté růže, nejstaršího a nejmocnějšího rodu té doby v jižních Čechách. Stavitelem rybníka Rožmberk byl v té době již dlouholetý regent rožmberských statků pan Jakub Krčín z Jelčan. Rybník vznikl několikakilometrovým přehrazením toku řeky Lužnice v příhodné a neúrodné krajině, takže vzniklo přehradní „jezero“, nemající obdoby. Pro ochranu hráze Rožmberka před povodňovou vlnou byl Jakubem Krčínem současně s rybníkem vybudován i umělý vodní tok Nová Řeka o délce 13,5 km, který odvádí část vody z Lužnice do řeky Nežárky (do provozu uveden 1585). Ve třicetileté válce byl rybník těžce poškozen a obnoven až v letech 1646-57. V roce 1662 dal nový majitel kníže Schwarzenberg vnitřní stěnu hráze obložit a zpevnit 83 532 m3 kamene. Koncem 18. století a hlavně počátkem 19. století se vážně uvažovalo o likvidaci rybníka Rožmberk, avšak neúrodná půda dna rozhodla o jeho zachování. Další dějinné události, byť směřovaly k různým návrhům ve prospěch i neprospěch rybníka, zásadní vliv již neměly, rybník byl takto zachován. Účel rybníka je dnes především rybochovný, zásobní (zásobení rybníků, sádek, řeky Lužnice), ochrana před povodněmi. Rok před napouštěním rybníka byl zřízen bezpečnostní přeliv (splav) se stavidly, jež hradily 24 polí jednotlivé šířky 1,5 m . Na spodku byl splav opatřen dřevěným a kamenným tarasem. Několikrát se protrhl a musel být přestavován. Jeho dnešní podoba je teprve z r. 1854. Přeliv má délku přelivné hrany 56 m a délku brlení (ocelových mříží) 156 m. Při prvním napouštění v roce 1590 se v jednom místě hnula hráz a praskla, ale Krčín povolal z okolí 1 600 lidí, kteří za 2 týdny hráz zacelili a zesílili. Původní hladina měla více než dvojnásobnou plochu než je dnešní, asi 1060 ha proti dnešním 490 ha. Zahrnovala dnešní rybník Vítek u Nové Hlíny a pod hlinským mostem dosahovala téměř až k samotě Holičky. Také na jihozápadě daleko zatápěla Mokré louky pod Třeboní a násep Zlaté stoky tvořil její hráz. Protože hlinský dlouhý most byl postaven až na konci 16. stol., museli formani na Budějovice ze Stráže objíždět rybník velkým obloukem přes Lomnici a Lišov. Hráz rybníka je zemní, 2 355 m dlouhá, sypaná z místních materiálů; nachází na severní straně rybníka. Výška hráze ve střední části je 11 m, v profilu hlavní výpusti 14 m. Korunou hráze prochází nezpevněná cesta; zpevněna pouze na západním konci, k hlavní výpusti. Šířka koruny je 5-12 m. Některé duby již z Krčínových výsadeb (přes 400 let).Návodní svah je v západní a střední části opevněn kamennou rovnaninou až do výše 4-5 m nad hladinou (sklon 1:2 až 1:1), zbytek svahu pouze s vegetačním pokryvem (travnatý se zapojeným porostem vzrostlých dubů; svah 1:2 až 1:3).Vzdušní svah rozdělen vodorovnými lavicemi; krytý pouze vegetačním pokryvem (zapojený porost vzrostlých stromů, místy s keřovým podrostem; obdobný porost i v podhrází). Sklon svahu 1:3 až 1:1,5. Pod hrází u hlavní výpusti areál sádek s renesančním objektem bašty, za baštou pozůstatky stavby bobrovny z 19. století. Pod hlavní výpustí byla v roce 1922 uvedena do provozu malá vodní elektrárna (1916-22). Bezpečnostní přeliv u pravého konce hráze je řešen jako nehrazený přeliv široký 60 m, vymezený svislými kamennými zdmi. Za přelivnou hranou následuje skluz dlouhý 22 m opevněný kamennou dlažbou a dále 10 m úsek kamenného záhozu. Cca 50 m před přelivnou hranou je 160 m široká česlová stěna z ocelových tyčí opřená do 16 zděných kamenných pilířů, vysoká 1,3 m; přístup umožněn po ocelové lávce. Hlavní výpust u levého konce hráze (st. 290,0 m) byla do současné podoby upravena v letech 1916-19; původních 28 dřevěných trub bylo nahrazeno dvěma štolami vyzděnými z kamene (šířka 1,6 m, výška 2,2-2,6 m, štoly odděleny stěnou širokou 0,8 m). Výpustě uzavřeny ocelolitinovými tabulemi ovládanými pomocí šroubových táhel. Vtok do štol chráněn ocelovou česlovou stěnou. Vedle vtoku do štol vybudován i vtok pro vodní elektrárnu. Pod ústím výpusti vývar, na který navazuje upravené koryto Lužnice. Vedlejší výpust „Adolfka“ je situována v pravé části hráze (st. 1 852,0 m) a slouží k napájení rybníků Nadějské soustavy a dalších. Výpust tvoří čtyři dřevěná potrubí 30x60 cm, uzavíraná dřevěnými tabulemi v betonové zdi, ovládanými pomocí ocelových táhel. Vtoky do potrubí chráněné ocelovými česlemi. a vzduční straně nezpevněná podtrubní jáma, ústící do stoky Adolfka. U návodní paty hráze je na levé straně (st. 178,0 m) umístěn na přítoku ze Zlaté stoky a rybníka Kaňov betonový rozdělovací objekt, umožňující pouštět vdu na sádky, do loviště nebo přímo do rybníka. V návodním svahu na levé straně hráze (st. 203,0 m) je umístěn betonový rozdělovací objekt, umožňující odběr vody z Rožmberka nebo ze Zlaté stoky a Kaňova a její přepouštění potrubím prům. 50 cm tělesem hráze do areálu sádek. Údaje o rybníce podle základní vodohospodářské mapy ČR Zatopená plocha v ha: 489,1 Objem v tisících m3: 5 860 Hloubka vody u hráze v m: 6,2 Kóta hráze: 432,4 Kóta přelivu: 427,2 Kóta výpusti: 421,1