Kostel stojí na vyvýšenině v Horensku, jednom z historických jader Velkých Opatovic. Jednolodní podélný kostel směřuje mírně odsazeným pětibokým závěrem k severovýchodu. V západním průčelí stojí mírně předsunutá hranolová věž, k severní straně kněžiště se přimyká hranolová sakristie s oratoří v patře (výškou korunní římsy dosahuje výšky lodi a kněžiště). Hladké fasády kromě profilované korunní římsy člení lizénové rámy, do lodi vedou z boků trojice oken se segmentovými záklenky, stejná trojice oken osvětluje kněžiště, sakristie s oratoří mají okna pravoúhlá (po jedné ose ze všech tří stran). Do sakristie vede od západu pravoúhlý vstup v ostění z teracca, ze severu směřuje v západní ose boční vstup ve stejném ostění. Hmota západního průčelí je od lodi mírně odsazena, věž se projevuje mělkým rizalitem – vzniklé tříosé řešení má dvojité lizénové rámy a trojici vstupů v ostění z teracca (ústřední je větší a vede do podvěží a dále do lodi, boční mají ucha a vedou na schodiště na kůr, respektive do depozitáře). Nad hlavním vstupem je úsek rovné supraporty, nad ní segmentově sklenuté okno. V úrovni korunní římsy lodi je na západní fasádě bohatě profilovaná kordonová římsa oddělující úzký úsek zdiva (štítu) zakončený korunní římsou. Hranolovou věž v průčelí doplňují jednoduchá křídla, fasády člení podložené lizénové rámy, ze tří stran zvonové patro osvětlují okna s půlkruhovými záklenky, nad nimi jsou na všech stranách kruhové hodinové ciferníky. Věž završuje stlačená báň s polygonální kaplicí a menší bání zakončenou makovicí s křížem, nad vítězným obloukem stojí sanktusník kopírující horní část střechy věže. Kostel má sedlovou střechu se zvalbením nad závěrem, sakristie valbu. Valeně sklenutým podvěžím se vstupuje do podkruchtí otevírajícího se třemi stlačenými oblouky do lodi. Tu klenou tři pole vysoko vzduté valené klenby mezi pasy spočívajícími na vyložených pilířích s dvojicemi římsových pilastrů s římsovými hlavicemi, jejichž čela člení štukové medailony s trojicemi masivních stylizovaných střapců. Stlačeným obloukem vymezený vítězný oblouk odděluje kněžiště s jedním polem valené klenby a konchálním závěrem. Vstup do sakristie z kněžiště je pravoúhlý, obloukem vymezená oratoř má směrem do prostoru vyklenutou poprseň. Bedněnou poprseň má rovněž varhanní kruchta s ústřední části vyklenutou směrem do lodi.