Jednolodní orientovaná stavba, ve východní části románská z 11. či 12. století. Za presbytář slouží téměř kompletně zachovalá rotunda se zachovalým jižním portálem s plochým tympanonem (stojky z jednoho kusu kamene, přepaženy masivním překladem, odlehčeno odlehčovacím obloukem). Někdejší loď byla v roce 1851 nahrazena dnešním plochostropým jednolodím, vně členěným stylizovanými lezenovými rámci. Boční fasády hlavní lodi jsou oproti neomítnutému presbytáři, rozděleny na tři pole s proraženými půlkruhově zakončenými okny. Vodorovné úseky lezenových rámců jsou modelovány pravoúhle koncipovaným obloučkovým vlysem. Korunní římsa věže je vždy ve středu perforována do trojúhelného vzdutí, do kterého byl vložen štukový čtyřlist. V severní stěně presbytáře se z kamenosochařských prací dochoval gotický sanktuář zakončený mírným oslím hřbetem a dále sedlový portálek, vzniklý snad v 15. století a vedoucí do sakristie. Ta je umístěna v přízemí věže, přistavěné ze severu k lodi rotundy, - snad již v průběhu starších gotických přestaveb. Předmětem ochrany je kostel sv. Martina, márnice, kamenný kříž, socha sv. Jana Nepomuckého a ohradní zeď s branami.