Celkem osm zastavení tvořících Křížovou cestu je rozmístěno při cestě vedoucí z návsi od farního kostela Všech Svatých k poutnímu kostelu Povýšení sv. Kříže, stojícímu na Hoře Kalvárii nad Jaroměřicemi. Jednotlivá zastavení křížové cesty mají nezvyklou podobu čtyřbokých obelisků zdvíhajících se z hranolových soklů, na jejichž čelní straně se nacházejí kartuše lemované vrapovanou páskou a akantovými listy. V kartuších najdeme latinské nápisy vztahující se k námětu daného zastavení. Pašijové scény mají podobu mělkých reliéfů vysekaných na dolní částech obelisků bez jakéhokoli rámování s tím, že kompozice každého výjevu využívá plně vzniklou lichoběžníkovou plochu. Reliéfy mají neobyčejně dramatický výraz daný i jejich specifickou dynamickou modelací, zajímavou zkratkou při znázornění daného prostředí výjevu a koncentrací, doslova nakupením figur. Nad tímto obrazovým polem je na obelisku vysekána okřídlená andílčí hlavička. Vrchol obelisku je ukončen sférou, do níž je osazena stylizovaná svatozář, určená pouze Kristu v podobě křížového nimbu ukončeného liliovitými plameny a doplněného čtveřicí drobných křížků. Sféra s touto svatozáří odkazuje na Kristovu vládu nad světem i na jeho vítězství nad dědičným hříchem. Samotná forma křížových zastavení využívajících motivu obelisku, jenž je v barokním umění obecně považován za zhmotnělou projekci světelného paprsku – světla sakrální povahy, tj. božího původu. Příběh závěru Kristova života, jeho Utrpení na kříži, je nám tedy představen na světelném paprsku, který je stejně jako Kristova Oběť výrazem milosti boží.