Pro chrámovou stavbu byla vybrána lokace na nevýrazném ostrohu pod levobřežními svahy mělkého údolí Popelky. Zděný, jednolodní a orientovaný kostel s pětibokým presbytářem rozšiřuje přístavba sakristie přiléhající k severnímu průčelí presbyteria. Před jižní průčelí kostela předstupuje výrazná hranolová věž. Fasády jednotlivých průčelí lodi a presbyteria člení rastr světlých a hladkých lizénových rámců kontrastujících s poli hrubě strukturovaných omítek se šedým nátěrem. Lizénové členění doplňuje bohatě tvarovaná korunní římsa, která přechodem na presbytář získává jemnější profilaci. Lokální destrukce odhalují napekovanou vrstvu starších vápennopísčitých omítek nesoucích minimálně dvě vrstvy mladších povrchových úprav. Segmentově zakončené okenní otvory (v bočních průčelích lodi trojice okenních os a jedna v presbytáři) jsou osazeny barokně tvarovanými pískovcovými ostěními s uchy, naznačenými klenáky a výrazně profilovanými parapety. Místní načervenalý pískovec je opatřen červeným krycím nátěrem. Výplně představují subtilní dřevěná okna dělená do šesti čirých tabulek. Boční vstup situovaný při jižním průčelí lodi má obdobně tvarované ostění a je osazen novodobými dvoukřídlím dveřmi rámové konstrukce. Na východním průčelí presbytáře je centrálně umístěný okenní otvor s jednoduchou štukovou paspartou zaslepen. V ploše omítek zazdívky otvoru je patrný nápis: " opraveno LP. 1965". Sedlovou střechu lodi a valbovou střechu lodi kryjí plechové šablony červené barevnosti. Sakristie je jednoduchá přístavba čtvercového půdorysu s plochou střechou. Jednotlivá průčelí dodržují členění lodi a to v jednoduché variantě s užšími lizénami. Vstup umístění na východní straně lemuje rovněž pás hladké omítky, který je v úrovni nadpražního světlíku v rozích probrán. Vlastní vstup s novodobími rámovými dveřmi je osazen jednoduchým pískovcovým ostěním lemovaným postranní páskou. Na mírně ustupujícím překladu nalezneme rytou dataci: "1793". Obdélný okenní otvor na severním průčelí sakristie lemuje v omítce provedená hladká pasparta a je osazen kovanou mříží. Těsně pod pískovcovým parapetem je ve zdi druhotně osazena rozměrná mramorová deska s reliéfně provedenými aliančními erby Valdštejnů a Martiniců. Západnímu průčelí kostela dominuje předstupující hranolová věž zakončená výrazně tvarovanou cibulovou střechou zakončenou lucernou. Fasády třípatrové věže se zaoblenými nárožími jsou členěny obdobně jako na lodi kostela. Jednotlivá patra oddělují mezipatrové římsy s červeným nátěrem. Korunní římsa je nad čtveřicí ciferníků věžních hodin segmentově vzduta. Poslední, tedy zvonové patro je prolomeno čtveřicí okenních otvorů s dřevěnými ozvučnými žaluziemi. Západním průčelí věže navíc prochází v každém patře další okenní otvor (středový s menšími rozměry). Všechny okenní otvory věže jsou zakončeny půlkruhovým obloukem a osazeny pískovcovým ostěním s parapety, naznačenými hlavicemi stojen a vrcholovými klenáky. Shodně pojaté ostění má i centrálně umístění vstup v podvěží. Na rozměrném klenáku se nachází rytá datace: "17/49". Vstup je osazen novodobými dvoukřídlími dveřmi, napodobující barokní členění. Vnitřní prostor kostela je zaklenut poli plackových kleneb.