Mlýn čp. 11 je zděná původně hladce omítnutá patrová podsklepená budova postavená, v suterénu a v přízemí z kamenného převážně opukového lomového zdiva a v patře a ve štítech z cihel, na obdélném půdorysu s mohutným rizalitem na severovýchodní straně a pod sedlovou střechou krytou pálenými bobrovkami na husté laťování. Budova má profilovanou korunní římsu, která je na štítových průčelích vynechána, a poměrně mohutnou profilovanou římsu kordonovou mezi přízemím a patrem. Na severním a západním nároží je eskarpovitě se rozšiřující sokl, zakončený nahoře v úrovni oken suterénu profilovanou římsou, vyzděný z pískovcových kvádrů. Okna dosti rozmanitá, osazená ve špaletách, v patře se štukovými pásovými šambránami s uchy, v přízemí a v suterénu se šambránami pískovcovými s obrysovou lištou, pouze v severovýchodním rizalitu jsou tyto šambrány provedeny ve štuku. Všechna štítová průčelí (včetně průčelí severovýchodního rizalitu) mají v patře a ve štítě lisénové rámy (patro od štítu oddělené pasem) a v ose štítů mají sdružená trojdílná okna (střední díl téměř dvojnásobné výšky) s pásovými šambránami s uchy a dole s čabrakami. V roce 2012 byl mlýn nově hladce omítnut, plochy natřeny cihlově červeně a architektonické články bíle. Při tom na severovýchodním rizalitu nebyly obnoveny v přízemí a suterénu ve štuku provedené šambrány s obrysovou lištou (napodobující pískovcové), ale byly nahrazeny šambránami pásovými s uchy na všech čtyřech rozích, jaké jsou v patře objektu z 19. století. Jihovýchodní vstupní štítové průčelí je dvouosé, okno v 1. ose v přízemí má barokní mříž a ve 2. ose je nahrazeno dvoukřídlými pravými dovnitř otvíravými rámovými dveřmi o čtyřech výplních osazenými v jakémsi dřevěném portálku s trojúhelným tympanonem - dveře jsou novodobé, zhotovené zhruba dle původních, portálek je novodobá “lidová” tesařská práce zbitá z trámů. Severovýchodní průčelí má o jednu okenní osu vystupující trojosý rizalit završený štítem, po stranách rizalitu okna nejsou. Na jihovýchodním boku rizalitu okno v přízemí sahá až ke kordonové římse a je opatřeno mříží. Barokními mřížemi jsou opatřena suteréní okna po obou stranách severního nároží rizalitu. Střední okno v patře nahrazeno dveřmi, před kterými zřízen (mezi lety 2006 - 2011) balkon s železným kovaným zábradlím na němž v roce 2012 pozlacený monogram: “MJ”. Severozápadní zadní štítové průčelí je dvouosé, v suterénu je okno pouze v 1. ose. Jihozápadní průčelí je v jihovýchodní části zakryto přistavěným objektem provozní budovy malé vodní elektrárny, ve zbývající části je dvouosé, pouze patro má třetí okno nad střechou elektrárny. V suterénu jsou okna nahrazena čtyřmi segmenty zaklenutými otvory, z nichž některé (nebo postupně všechny) byly určeny k osazení hřídele vodního mlýnského kola. Interiér obsahuje v každém podlaží jednu velkou místnost s trámovým stropem, v suterénu a v přízemí podepřeným průvlakem. V rizalitu jsou v suterénu dvě (teprve pozdější příčkou rozdělené) místnosti s valenou klenbou s celkem pěti pětibokými výsečemi nad okny a vchody, v nadzemních podlažích jsou trámové stropy, v přízemí je příčkou oddělena malá místnost na jihovýchodě a patro bylo bez příček. V suterénu a v přízemí z části zachováno technologické zařízení mlýna. Při poslední opravě, na začátku 21. století, bylo patro (jak vlastní budovy, tak rizalitu) zobytněno - nejspíše bylo rozděleno příčkami. Dajší údaje (někdy již antikvované) viz SHP Mojmíra Horyny.