Propustky se stavidly byly na Schwarzenberském plavebním kanále zřizovány v místech křížení potoků s plavebním kanálem nebo v místech, kde před zřízením kanálu již existovala odbočující přírodní vodoteč, kterou bylo nutné zachovat. Umožňovaly regulaci množství vody tekoucí kanálem a potokem, napouštění vody z potoka do kanálu nebo odpouštění vody z kanálu do toku potoka. Regulace průtoku vody se řídila aktuální potřebou, do kanálu byla voda na úkor potoků napouštěna ve dnech plavení dřeva, v ostatních dnech byla voda ponechána v potocích, na nichž vázlo vodní právo jiných uživatelů (mlýny, pily, hamry). Popisované stavidlo s propustí se nachází na samotném začátku Schwarzenberského plavebního kanálu, který je situován do úpatí dvou vrchů Třístoličník a Špičák u Světlé vody v revíru Nové Údolí v blízkosti státních hranic se Spolkovou republikou Německo, v nadmořské výšce cca 927 m. Tato část plavebního kanálu byla vybudována ve druhé etapě výstavby v letech 1821 – 1823 pod vedením inženýrů Josefa Falty a Jana Krause sedmnáct let po Rosenauerově smrti a zaujímala úsek od Jeleního potoka a končila zde u bavorské hranice. Vzdouvací stavidlo je osazeno na „nultém kilometru“ a reguluje tok vody v kanále. Skládá se ze dvou kamenných sloupků (slupic) a horního převazujícího trámu. Sloupky, které tvoří základní prvek stavidla, mají nad dnem koryta kanálu výšku 159 cm a průřez 30 x 32 cm, mezi nimiž je ponechán průtočný profil 195 cm. Na vnitřních nárožích sloupků na jejich návodní straně jsou do výšky 110 cm ode dna kanálu vytesány zářezy 5 x 5 cm pro vodorovné osazení dřevěných desek (hradítek) na regulaci toku. Sloupky jsou z větší části zapuštěny do kamenného zdiva roubení kanálu. Stabilitu sloupků zajišťuje převazující kamenný (žulový) trám (pouch) délky 317 cm, šířky 46 cm a výšky 32 - 34 cm. Trám má ze tří stran (na straně po vodě a na bocích) vytesanou prostou římsičku. V horním trámu stavidla na straně odtoku (východní strana) je vytesán letopočet 1845. Na pravé straně překladového kamene na straně po proudu je vytesána číslice 0, jež představuje sáhové číslování, v tomto případě první sáhový kámen. Mezi sloupky je ve dně kanálu zapuštěn kamenný práh. Šířka plavebního kanálu v místě stavidla má šířku 210 cm, jeho stěny jsou vyzděny lomovým kamenem v mírně rozevřeném úhlu, dno je vyloženo nepravidelnou kamennou dlažbou s určitým podílem štěrkopískových míst. V těsné blízkosti před stavidlem je umístěna propust se stavidlem, která umožňuje regulaci vody potoka Světlá (Světlá voda, Lichtwasser) a to buď napuštěním plavebního kanálu vodou nebo ve spojitosti s přilehlým vzdouvacím stavidlem normální průtok potoka vlastním korytem. Propust je prolomena do levého břehu kanálu a kolmo protíná s kanálem souběžnou obslužnou cestu. Její podélná osa je orientovaná ve směru SSZ – JJV. Šířka světlého otvoru propusti je 2,45 m, výška 1,05 až 1,29 m (spád dna) a délka propusti je 5,10 m. Na vtokové straně propusti je odsazením nároží zdí v délce 31 cm o 11 cm vytvořeny kapsy stavidla. Kapsy sloužily pro osazení dřevěných hradítek pro případ potřeby uzavření protékající vody přírodním korytem a napuštění kanálu při plavení dřeva. Stěny propusti jsou vyzděny z velkých tesaných kvádrů. Dno propusti je vyloženo nepravidelnou kamennou dlažbou do tří příčných kamenných prahů. Poslední práh ukončuje koryto propustku, za nímž voda přepadem pokračuje vlastním sníženým přírodním korytem. Propust je na jihozápadním rohu zdi datována rokem 1860. Propust je přeložena mostkem délky cca 3,35 m a šířky 2,55 m, odsazeným od líce propusti o 87 cm. Mostovka je tvořena pěti opracovanými kamennými deskami tloušťky cca 26 cm, položenými k sobě na sraz. Kamenná mostovka je až pozdější úpravou, původně byla na propusti zřízena jen dřevěná lávka s oboustranným zábradlím. V lávce byly zřízeny dřevěné česle.