pozůstatky vzdouvacího stavidla

Vzdouvací stavidla na Schwarzenberském plavebním kanále byla stavěna pouze na druhém stavebním úseku „nového“ kanálu z let 1821 – 1823, neboť tento výše položený úsek trpěl nedostatkem vody k plavbě dřeva. Účelem stavidel při plavení bylo nahromadění a vzedmutí vody v jednotlivých úsecích kanálu pro dosažení potřebné výšky hladiny. Stavidla pak byla jedno po druhém otevírána a na vzniklé „vlně“ bylo dřevo plaveno. Po proplutí dřeva byla stavidla hradítky uzavřena, aby se opět vytvořila dostatečná výška vody pro další várku plaveného dřeva. Tento periodický postup se opakoval po celou dobu plavení. Ve druhém úseku plavebního kanálu od Světlé po Jelení vrchy bylo celkem 23 takovýchto stavidel, ve „starém“ kanále byla stavěna jen ojediněle. Po zbudování Rozenauerovy nádrže již vzdouvací stavidla ztratila opodstatnění, neboť vody na plavení bylo již dostatek, takže tyto objekty postupně zanikaly. Je pravděpodobné, že při pokračujících rekonstrukčních prací na plavebním kanálu budou nalezeny další pozůstatky po těchto objektech. Konstrukci vzdouvacích stavidel představovaly dva kamenné sloupky s nárožními zářezy, zapuštěnými do bočního zdiva koryta kanálu, mezi nimi ve dnu koryta býval zapuštěn kamenný práh, jež sloupky v dolní části zajišťoval ve zdivu. Mezi sloupky se vkládala vodorovná dřevěná hradítka, jimiž se regulovala výška hladiny vody v kanále. V historické dokumentaci je toto popisované stavidlo uváděno jako „první vzdouvací stavidlo“. Je situováno do úpatí dvou vrchů Třístoličník a Špičák u Světlé vody v revíru Nové Údolí ve vzdálenosti cca 250 m od začátku plavebního kanálu, v nadmořské výšce cca 924 m. Jeho původní konstrukce do dnešních dnů zanikla, do současnosti se dochovalo pouze zpevnění dna zbytkem nepravidelné kamenné dlažby mezi dvěma dřevěnými příčnými prahy. Osová vzdálenosti mezi oběma prahy je 100 cm, jejich konce jsou zapuštěny v kamenném zdivu stěn kanálu. Na většině délky plavebního kanálu je dno koryta štěrkopískové, nepravidelná kamenná dlažba do prahů nebo vyložení dna kamennými deskami bylo budováno pouze v namáhaných místech, kterým bylo i místo stavidel, u kterých voda přepadávající přes horní hranu hradítek vymílala štěrkopískové dno kanálu. Stěny kanálu v místě tohoto stavidla jsou velmi nízké, tvořené drobnějšími kvádrovými kameny a je zřejmé, že zdivo v tomto místě bylo přeloženo. Původní dřevěné vzdouvací stavidlo bylo opatřeno lehkou dřevěnou obslužnou lávkou.