Drobná jednoduchá jednolodní stavba pozdně barokní hřbitovní kaple má obdélný půdorys s užším presbytářem se zaoblenými rohy. Západní průčelí má v dolní části sokl, který obíhá celou stavbu. Uprostřed stěny se nachází vstup – dvoukřídlé dřevěné dveře rámové konstrukce. Obě křídla mají dole čtvercovou výplň, ve střední části obdélnou, orientovanou na výšku. Horní čtverec je prosklený, zabezpečený ozdobnou mříží. Ta má uprostřed maltézský kříž v kruhu, od něhož vedou paprsky vepsané do velkého kruhu. Vnější konce paprsků jsou spojené vlnovkou, v rozích mříže je vždy jeden malý kruh. Vstup lemuje pravoúhlý portál, na vnějším okraji s profilací, nahoře je bohatě profilovaná segmentová římsa. Pod rovnými částmi římsy je vystupující obdélné pole, nad horními rohy portálu vypoukle rozšířené a dole zašpičatělé (na způsob stylizovaných uší s kapkou). Po obou stranách vstupního portálu se nachází zhruba ve středu výšky stěny nika, lemovaná šambránou, dnes prázdná. Vpravo a vlevo od nik člení stěnu toskánský pilastr se soklovou patkou. Nad profilovanou hlavní římsou se zvedá štítový nástavec s volutovými boky, nahoře zakončený trojúhelným frontonem. Nástavec člení jednoduché pilastry, uprostřed má zazděné oválné, na šířku orientované okénko. Na římse dolní části je po obou stranách nízký kamenný obelisk, stojící na třikrát odstupňovaném soklu. Ve vrcholu frontonu se nachází kamenný sokl s kovovým patriarším křížem, doplněným v křížení horního vodorovného břevna dvěma pozlacenými diagonálně se přetínajícími svazky paprsků a u křížení dolního vodorovného břevna stáčenými motivy. Po obou stranách frontonu je kamenný čuček ve tvaru koule, s dvoudílným soklem. Pod nikami jsou na stěně osazeny dvě velké bronzové desky se jmény zemřelých důstojníků, z nichž někteří padli v bitvě s napoleonským vojskem u Chlumce v roce 1813 nebo zemřeli na následky utrpěných zranění. Nápis na desce vlevo od vstupu: „KARL GOTTFRIED von RABENAU, Kapitän im königl. / sächsichen Dragoner Regt. Herzog Albert, gest. am 28. März 1813. / ROBERT von ESEBEK, königl. preuss. Leutnant im Garde-Jäger- / bataillon gest. am 2. Mai 1813. / von SCKAVANSKY, kaiserl. russ. Leutnant, gest. am 27. Mai 1813 / ALEXANDER WALILIFE, Diener bei Sr. kaiserl. Hoheit dem / Grossfürsten Konstantin gest am 27. Mai 1813. / ANTON MÖRDER, kaiserl. russ. Leutnant, gest. am 29. Mai 1813. / KALR HEINDRICH von REITZENSTEIN, königl. sächsischer / General der Infanterie, Gouverneur der Residenzstadt Dresden und / Präsident des General-Kriegscollegiums, gest. am 30. Mai 1813. / GRAF VOLLRATH zu LÖWENSTEIN-WERTHEIM, könig. / preuss. Major und Commandeur des 2. Infanterie-Gardebataillons, / gest. am 31. Mai 1813. / KARL GEORG ALBRECHT von ROHR, königl. preuss. Major / im 1. Garde-Regiment, an den in der Schlacht bei Gross-Görschen / am 2. Mai 1813 erhaltenen Wunden gest. am 2. Juni 1813. / THEODOR TRUPATSCHEYEF, kaiserl. russ. Kapitän, / gest. am 8. Juni 1813. / IWAN SERREYEW, kaiserl. russ. Soldat, gest. am 29. Juni 1813. / DANIEL RUDOLFSKY, Kammerdiener Sr. kaiserl. Hoheit des / Grossfürsten Konstantin, gest. am 4. Juli 1813.“ Nápis na desce vpravo od vstupu: „ALEXIS von MELISSINO, kaiserl. russ. General, bei Dresden / gefallen am 26. August 1813. / KARL LADISLAUS FÜRST von BROGLIO, gest. am 29. August 1813. / PRINZ CHRISTIAN FRIEDRICH von ANHALT-CÖTHEN-PLESS, / Commandeur gefallen in der Schlacht bei Kulm am 30. August 1813. / MAXIMILIAN FERDINAND von RÜDIGER, königl. preuss. Leutnant, / im Generalstabe Generaladjutant, gest. am 2. September 1813. / FRIEDRICH BARON HEIMBRODT, General in kaiserl. französ. / Diensten, gefangen und an den in der Schlacht bei Kulm / erhaltenen Wunden gest. am 3. September 1813. / von DIEZIELSKY, Major im königl. westpreuss. 2. Infanterie / -Regiment, an den in der Schlacht bei Kulm erhaltenen Wunden / gest. am 7 September 1813. / CHRISTIAN GOTTLIEB EINERT, königl. preuss. Brigadeprediger, / gest. am 30. September 1813. / DIESE TAFELN WIDMETE IM JAHRE 1913 DIE STADT / TEPLITZ-SCHÖNAU DEM EHRENDEN ANDENKEN AN DIE / HIER BESTATTETEN HELDEN DES JAHRES 1813.“ Severní a jižní průčelí kaple jsou dosti jednoduchého provedení. U nároží lodi se západní stranou je stejný pilastr jako na západě, fasádu ještě člení lizéna u nároží s presbytářem a druhá pod hlavní římsou – spolu se soklem tvoří rám. Podobně je tomu i u presbytáře, kde však pilastr nahrazuje úzká svislá lizéna. Loď i presbytář osvětluje na obou bočních stranách po jednom okně, zakončeném segmentovým obloukem a lemovaném profilovanou šambránou. Východní průčelí presbytáře je bez otvorů, člení ho pouze lizénový rám. Střecha je sedlová s valbou na východě presbytáře, krytinou jsou tašky bobrovky. V hřebeni střechy presbytáře se nachází polygonální zvonička, v dolní části plná, v horní otevřená arkádami. Na vrchol jehlancové střechy je posazena vysoká jehla s makovicí, zakončenou kovovým patrairším křížem obdobného provedení jako je na frontonu západního průčelí. Interiér kaple je zaklenutý valenou klenbou s lunetami.