První písemné zmínky o farním kostele v Krásném Lese stojícím ve středu bývalého hřbitova pocházejí dle matriky míšeňské diecéze z roku 1495. Tehdy se nejednalo o zasvěcení sv. Heleně, ale s největší pravděpodobností o sv. Martina (písemná zmínka z roku 1665). O pět let později je jako patron kostela uváděn sv. Jiří a z roku 1713 pochází zmínka o kostele zasvěceném Panně Marii. Starší literatura klade vznik stavby do druhé poloviny 14. století, ale stavebně historický průzkum datoval výstavbu svatostánku již do druhé poloviny 13. století, do období rané gotiky. Zásadní barokní přestavbu původního středověkého kostela uskutečnil podle projektu libereckého stavitele Johanna Josepha Kuntzeho (1724–1800) zednický mistr z Frýdlantu Josef Thun v letech 1769–1771. Další podstatné úpravy kostela proběhly v 19. století. V roce 1992 objekt vyhořel a poté byl pouze částečně rekonstruován. Kostel sv. Heleny je jednolodní orientovanou stavbou obdélného půdorysu. Z nejstarší stavební fáze se dochovala loď, kterou uzavírá pravoúhlý presbytář doplněný na severní straně o obdélnou sakristii. Sedlovou střechu se sanktusníkem nad presbytářem a valbovým zakončením kryjí tašky bobrovky. V roce 1725 byla před západní průčelí předsunuta čtyřpatrová hranolová věž se zkosenými nárožími zakončená oplechovanou cibulovou bání. Po obou stranách ji doplňují schodišťové přístavky z druhé poloviny 19. století. Drobná mladší přístavba kůlny dotváří vzhled stavby na severní straně lodi. V baroku byla k jižní straně presbytáře přistavěna menší sakristie. Fasádu lodi dekorují hrubě stříkané plochy, hladká ostění a nárožní lizény provedené v bílookrové barevnosti. Věž člení nárožní pilastry. K jižní straně kostelní lodi jsou přizděny tři renesanční figurální náhrobníky pocházející z počátku 17. století. Pískovcová obdélná deska s postavou muže v plné zbroji patřící Jiřímu z Maxenu nese po obvodu v rámu vytesaný nápis: „ANNO 1614 DEN 6 IVNII IST IN GOTT [---] / VORSCHIEDEN DER EDLE GESTRENG EHRNVEST VND WOLBENAMBTE HERR GEORGE VON / MAXSEN ZV [RVCKER]DORF GEWESE[NER] / [H]AVPTMAN ZV FRIEDLANDT SEINES ALTERS IHM 61 IAHRE DEM GOTT GENEDIG SEY“. Prostřední náhrobník s figurálním vyobrazením zesnulé Anny z Maxenu rozené ze Scheibersdorfu, tedy manželky výše zmíněného šlechtice, doplňuje po obvodu nápis: „161Z DEN 7 MARTY IST IN CHRIS[TO] / SELIG EINGESCHLAFFEN EDLE VIELEHREN THVGEND REICHE FRAV AN?A / GEBORNE SCHREIBERSDORFF[ERIN] / [DES] EDLEN GESTRENG V: EHRNVESTL: GEORG V MAXEN AVFRVCKERSDORF V B“. Doplňující formulaci o stáří zemřelé nalezneme na spodním lemu jejího šatu: „70 IAHR / IHR ALTER / WAR.“. Třetí náhrobník zpodobňuje sestru Anny ze Schreibersdorfu Veroniku z Quos. Německý nápis obíhající po obvodu desky zní: „ANNO 1595 DEN 9IVNY IST IN / CHRISTO SELIG EINGESCHLAFFEN DIE EDLE VIELEHREN THVGEND REICHE / FRAV VERONI[KA] GEBORNE SCHREI / BERSDORF: D: EDL: G: S: EHRENVESTEN FRIDRICH V: QVOS ZV PEINSDORF NACHGELASNE“. Na spodním lemu jejího šatu je také připojena krátká formulace o stáří zemřelé: „53 IAHR IHR ALTER WAR“