zámek

Zámek na půdorysu nepravidelného lichoběžníku je situovaný na okraji skalního ostrohu nad levým břehem řeky Jizery. Původní hrad prošel několika stavebními etapami, které jsou patrné na jeho vnitřní dispozici a rozdílné výšce pater. Tři zámecká křídla uzavírá na jihozápadní straně hranolová čtyřpatrová věž, která výrazně předstupuje před vnější fasádu a dělí ji přibližně v jedné třetině. Západní užší část je jednoosá a dvoupatrová narozdíl od východní části, která je čtyřosá a díky ostře klesajícímu terénu se suterén uplatňuje jako samostatné podlaží. Průčelí je sjednocené žlutou omítkou s kvádrovou rustikou, která je v patrech levé části zjemněná nižší výškou kvádrů. Fasáda je dále horizontálně rytmizovaná profilovanou korunní římsou a pásovou římsou oddělující přízemí, na západní straně navíc odděluje 1. a 2. patro profilovaná patrová římsa. V prvním plánu se uplatňuje průčelí věže, která je v přízemí prolomená širokým půlkruhovým vjezdem s dvěma odrazníky, který je rámovaný pravoúhlý kamenným portálem. Ostění je až po patu klenby členěné ústupky a v levém horním rohu ozdobené ženskou hlavou se štítem Johanky z Krajku a v protějším mužskou vousatou hlavou s čapkou. Na hlavním klenáku je vytesána číslice jedna a oba cvikly jsou proražené otvory po odstraněném mechanizmu padacího můstku. Na portál navazuje obdélný kamenný nástavec, ve kterém jsou zasazené tři erby. Levý představuje šikmo půlený štít Krajíře z Krajku s kolčí korunovanou helmou zdobenou pery a fafrnochy. Prostřední erb patří Johance z Krajku a je půlený na pokos a po obvodu doplněný nápisovou páskou, na které je gotickou minuskulí vytesáno: „Johan / ka z kray / ku / Ec“. Pravý znak Jana ze Šelmberka je doplněný kančí hlavou a opět ovinutý páskou. Nástavec je po obvodu bohatě profilovaný a v horní části na něj dosedá podokenní římsa horní osy. Okno je rámované kamenným ostěním, jehož součástí je také poutec s příčníkem dělící rám latinským křížem na čtyři pole. Ostění je završené přímou nadokenní římsou a profilované obdélnými a čtvercovými poli. Okenní osy 2. a 3. patra tvoří dvě sdružená okna s obdélnými rámy, dělenými v polovině příčníkem na čtyři dvoutabulová křídla. Osy jsou zasazené ve štukovém ostění s přímou nadokenní a podokenní římsou. Dvě poslední patra (3. a 4. patro) věže jsou spojená v omítce vytaženým půlkruhovým obloukem s naznačenými klenáky, které plynule přecházejí v kvádrovou rustiku. Vrchol oblouku je nad sdruženým oknem 3. patra doplněný kruhovým ciferníkem věžních hodin. Boční strany jsou naopak členěné obdélným polem vymezeným armováním rustiky a prolomené vždy dvěma sdruženými okny. Korunu zdiva obíhá výrazná profilovaná římsa, kterou na každé straně doplňuje trojúhelníkový štít. Věž zastřešuje helmice krytá plechem a ukončená makovicí s praporcovou korouhví. V druhém plánu se uplatňuje jihozápadní průčelí členěné v 2. patře celkem pěti sdruženými osami tvarově shodnými s okny v horních patrech věže. Levá strana fasády je v 1. patře a v přízemí prolomená dalšími sdruženými okny, které však mají odlišný okenní rám. Osa v 1. patře je šestitabulová, dělená příčníkem v horní třetině. Okno v přízemí je menší, bez profilovaného ostění a jeho pravé pole je slepé. Okenní osy doplňují po pravé straně malé štěrbinové otvory. Východní část fasády je pod čtyřmi sdruženými okny 2. patra prolomená jedním velkým segmentově zaklenutým oknem do kaple, které je zdobené barevnou vitráží. Okno je situováno do mezery mezi 1. a 2. osou zprava a je rámované vpadlou pásovou šambránou, ukončenou podokenní římsou. Další obdélná osa je umístěná níže než okno do kaple, pod levými osami 2. patra. Čtyřkřídlý okenní rám této osy je chráněný kovanou mříží zasazenou v osekaném kamenném ostění. Zvýšený suterén je členěný jedním malým štěrbinovým oknem, které je proražené pod kordónovou římsou v mezeře mezi 2. a 3. osou 2. patra. Okno je rámováno okoseným kamenným ostěním. Rustika je na této straně průčelí ukončená přibližně 2,5 m nad patou zdiva a dolní pás je hladký. Jižní nároží je zpevněné štíhlou hranolovou vížkou, která přesahuje fasádu o jedno patro. Plášť věžice je hladký pouze v úrovni zvýšeného přízemí odděleného pásovou římsou je členěný kvádrovou rustikou. Věž je na čelní straně, v 1. patře prolomená trojdílným obdélným oknem v kamenném ostění s přetínanou profilaci. Okenní výplně jsou zdobené barevnou vitráží. Nad touto osou je v 2. patře jednoduché obdélné okno dělené v polovině příčníkem na čtyři dvoutabulová křídla. Boční strany jsou dále proražené jedním užším oknem v profilované šambráně s přímou nadokenní a podokenní římsou. Poslední patro je stejně jako vysoká stanová střecha obložené břidlicí a má stěny prolomené sdruženými okny ve tvaru lomeného oblouku. Střecha na čtvercovém půdorysu je doplněná námětky a nárožní okosení se směrem vzhůru rozšiřuje. Na dolní část navazuje čtyřboký lucernový nástavec s jehlancovou stříškou, která přechází ze čtyřbokého na osmiboký půdorys. Střecha je završená kovovým latinským křížem, který zdobí také čtyři sedlové vikýře s lomenými okny. Další čtyři lomená okénka člení boky lucerny. U východního průčelí zámku předstupuje korpus původního hradu, na který navazuje ustupující šestiosá severní fronta. Jižní část fasády je čtyřosá a dvě levé osy jsou v horních patrech slepé naznačené malbou. Kromě levých krajních os a pravé osy v 1. patře jsou všechna okna sdružená, 3. levá osa v 1. patře je vyšší než ostatní. Okna jsou členěná shodně s hlavním průčelím včetně přímých nadokenní i podokenní říms. Zvýšené přízemí je proražené na levé straně třemi štěrbinovými střílnami v okoseném kamenném ostění a další dva úzké otvory jsou v suterénu. Severní část fasády má okna rozmístěná v nepravidelném rytmu, který podtrhuje tvarová nejednotnost okenních rámů. Okna v 2. patře jsou čtyřkřídlá, osmitabulová a kromě 5. a 6. osy zprava sdružená. Pravá krajní osa v 1. patře je také sdružená, následují dvě vysoká lomená okna a za nimi tři jednoduché obdélné osy, poslední okno je opět slepé. Čtyři osy zvýšeného přízemí jsou umístěné v různé úrovni parapetu a mají čtyřkřídlý rám dělený do latinského kříže. Narozdíl od horních pater nejsou dolní okna rámovaná kamenným ani štukovým ostěním. Průčelí je členěné kvádrovou rustikou pouze v 1. a 2. patře, přízemí je hladké oddělené pásovou kordónovou římsou. Dvoupatrové severní průčelí je čtyřosé v rytmu 1-1-2 a opět upravené kvádrovou rustikou, která je v horních patrech zjemněná nižší výškou pásů. Bosáž imituje polskou vazbu a narozdíl od předešlých fasád přechází nad okny v přízemí v klenáky. Jednotlivá podlaží oddělují profilované patrové římsy. Okna v 1. a 2. patře jsou sdružená zasazená ve štukových šambránách s přímými nadokenními a podokenními římsami. Okenní rámy v 2. patře jsou osmitabulové a v 1. patře šestitabulové. V přízemí tvoří 2. osu zleva průjezd na nádvoří rámovaný kamenný portálem, který má rovný překlad doplněný v horních rozích čtvrtkruhovými náběhy. Portál ukončuje bohatě profilovaná korunní římsa nesená na každé straně dvěma plochými konzolami, které přecházejí v hladké pásy a supraporta je zdobená motivem slunce v kosočtvercovém poli. Původní dvoukřídlá vrata mají přírazník v podobě kanelovaného sloupku s akantovou hlavicí, křídla jsou dělená kanelovaným pásem s vloženými píšťalami na čtyři pole zdobená rozetou. Veřeje jsou v horní části polomené segmentovým světlíkem s klasicistní mříží. Na korunní římsu portálu navazuje vpadlé pole s desfourským erbem, který doplňují dva štítonoši v podobě lvů a knížecí koruna. Osa nalevo od vjezdu je slepá tvořená hladkým obdélným polem rámovaným profilovanou štukovou šambránou. Dvě pravé sdružené osy jsou také zasazené v profilovaném obdélném rámu. Okna jsou menší než horní osy a nemají podokenní a nadokenní římsu. Suprafenestra je zdobená motivem plaménkové kružby. Severozápadní průčelí člení v horních patrech šest a v přízemí pět sdružených os. Okenní rámy 1. a 2. patra mají stejný tvar jako okna severní fasády a jsou také doplněná přímou nadokenní a podokenní římsou. Sdružené osy v přízemí jsou kromě levé krajní osy podstatně menší a nepravidelně rozmístěné. Okna jsou zasazená v kamenných ostěních, která zdobí diamantový řez tvořený pravidelnými drážkami. Jednotlivá podlaží jsou v návaznosti na severní fasádu oddělená patrovými římsami a členěná kvádrovou rustikou. Nádvoří zámku má tvar nepravidelného obdélníku a jeho strany jsou vůči vnějšímu obrysu pootočené. Dvůr je vydlážděný velkými žulovými deskami a jeho obvod obíhá korunní římsa a dvě profilované patrové římsy. Fasáda je opět upravená rustikou s gotickou vazbou, která nad vchody v přízemí přechází v naznačené klenáky, v horních patrech jsou pásy bosáže užší. Severovýchodní strana nádvoří je se svými třemi osami nejužší a jako jediná je rytmizovaná toskánskými polosloupy, které mají v každém vyšším podlaží slabší sílu dříku. Římsy jsou na této straně členěné na způsob antického kladí a nad hlavicemi a sokly se zalamují, sloupy 2. patra mají jónské hlavice. V přízemí jsou do vestibulu severního křídla prolomené tři arkádové oblouky a okna v patrech jsou sdružená. Severozápadní průčelí je v horních patrech prolomené šesti sdruženými osami a v přízemí čtyřmi vchody zasazenými v bosovaném ostění. Kamenné překlady oddělují obdélné světlíky, které jsou chráněné mříží s provlékanými pruty a vetknutými kruhy. Dva prostřední vstupy jsou po obou stranách a pravý krajní vchod po levé straně doplněné střílnovými otvory zasazenými v kamenném okoseném ostění. Do západního rohu nádvoří je vložené těleso vřetenového schodiště, které je pod patrovými římsami členěné lomenými okénky. Ve 2. patře je vchod na přilehlou terasu. Jihozápadní fasáda s dominantní věží je v dolní části prolomená půlkruhovým ústupkovým portálem hlavního vjezdu, nad kterým jsou v horních patrech při pravé straně dva balkóny. Kamenná pavlač v 1. patře je vynášená osmy profilovanými krakorci a má plné zábradlí, které zdobí pole s gotickou kružbou a na střed umístěný krajířovský štít ovinutý páskou s datací: „1516“. Levý krajní krakorec je zdobený reliéfem ženské hlavy se štítkem, na kterém je opět s datum: „1516“, nad reliéfem je zachovaná kamenická značka. Malý obdélný portál vedoucí na odpočívadlo je po obvodu profilovaný dvojicí přetínaných prutů, které doplňují tři další žebra zalomená do oslího hřbetu. Ostění ukončuje přímá římsa. Druhotně osazené dveře nesou pozůstatky bohaté intarzie a jsou zdobené erbem Vartemberků a Mannsfeldů. Horní terasa je podstatně subtilnější a vchod na ní má jednoduché kamenné ostění. Zábradlí je tvořené dřevěnými svislými latěmi. Věž je na nádvorní straně členěná stejně jako na vnějším průčelí jedním sdruženým oknem a hodinovým terčem. Jihovýchodní fasáda v návaznosti na vnitřní dispozici, v pravé části lehce předstupuje. Celkově je v 2. patře členěná osmy sdruženými osami, 1. patro je v nepravidelném rytmu a bez návaznosti na rytmus horních os prolomené šesti okny. Levá krajní osa je jednoduchá a jako jediná umístěná za lící zdiva, ostatní jsou sdružené kromě 3. osy zprava, kterou tvoří velké segmentově zaklenuté okno zdobené gotickou kružbou s barevnou vitráží. V přízemí je pět vchodů, čtyři obdélné vstupy jsou rámované štukovým pásem a vchod v 2. ose zprava je půlkruhově zaklenutý, zasazený v kamenném ostění ve tvaru oslího hřbetu. Oblouk portálu je po obvodu zdobený kraby a ve vrcholu doplněný kytkou s latinským křížem. Náhrobní deska pod gotickým oknem patří Albrechtu Maxmiliánovi Desfour a nese tento text: “H? CEST REQVIES MEA · MEORVM / ALBERTVS MAXIMILIANVS.S.R.I.COMES DES / FOVRS IN MONTATIENVILLE · H?REDITA / RIVS DOMINVS IN ROHOSEZ SEMILLE / AD ISERAM · WARTEMBERGICVM / SKALL · SAC:C?S:MAIEST:CONSIL / IARIVS CVBICVLARIVS SVPREMVS / EOVITVM ET VNIVERS? IMPERIA / LIS MILITI? VIGILIARVM MAGISTER / GENERALIS / ANNO DNI.M.DC.LXXIV“. Náhrobník je pod nápisovým polem doplněný desfourským erbem s dvouhlavou orlicí v horním a hvězdou v dolním poli, štít stáží dva lvi s meči v pařátech, nad znakem je pět turnajských helmic s knížecími korunami a klenoty v podobě gryfí hlavy, dřevců s prapory a dvěma obrněnými pažemi s pistolí a mečem. Zámecké interiéry jsou v přízemí sklenuté křížovými a valenými klenbami, v 1. patře věže je sklípková klenba, místnosti 1. patře severního křídla a zámecká kaple mají klenbu valenou, ostatní prostory jsou plochostropé. Krov je renesanční ve starší části vázaný ležatou stolicí a v mladší stolicí stojatou. Střecha zámku je valbová krytá plechem, její sklon se nad jednotlivými křídly liší a různý je také počet valbových vikýřů prolomených na vnitřních a vnějších stranách jednotlivých křídel.