Dvoupatrová zděná a omítaná budova je postavená na obdélném půdorysu. Její jihovýchodní průčelí je devítiosé, přičemž střední osa a obě krajní obsahují sdružená okna a všechny tři tyto úseky jsou ve velmi mělkém rizalitu. Stěnu chrání v dolní části nízký sokl. Úroveň přízemí člení průběžné vodorovné pásy dvou odstínů barvy bílé kávy – tyto dva odstíny se uplatňují na celé budově. Dole nad soklem je tmavší pás, nad ním světlejší. V úrovni oken jsou dvě dvojice tmavších pásů a mezi nimi světlejší, zcela nahoře je pás rovněž světlejší. Tmavé pásy mírně vystupují. Ve střední ose přízemí se nachází vstup přístupný po čtyřstupňovém přímém schodišti. V otvoru jsou osazeny dvoukřídlé dřevěné dveře rámové konstrukce. Většinu plochy křídel vyplňuje obdélné pole s diagonálně kladenými prkny pobitými hřeby, obě pole jsou v polovině výšky svisle oddělená. Prkna obou křídel společně tvoří klas, který v dolní polovině směřuje nahoru a v dolní dolů. Na obou křídlech jsou ozdobná madla, na pravém ještě klika a štítek kolem zámku. Křídla mají v horní polovině oválný, na výšku orientovaný otvor, který je ve středu bočních stran rozšířený do špičky. Na levém křídle je v něm oválný výškový medailón s malbou madony, umístěný v kovové obrubě. Nahoře a dole je doplněn malým kruhem s motivem rozvinuté růže. Vstup má bohaté orámování. Profilované kamenné ostění s širšími patkami má hlavní klenák v podobě maskaronu divého muže. Nad ostěním je velký kamenný znak pátého litoměřického biskupa Mořice Adolfa Karla, vévody ze Sachsen-Zeitz, umístěný v kartuši se zavíjenými okraji. Kartuši přidržují dva čelně situovaní nazí andílci, sedící s pokrčenýma nohama. Jejich klín kryje rouška přecházející sem pod nohou ze zadní strany. Andílci mají krátké vlasy, členěné do velkých pramenů, ústa jsou pootevřená. Pravý andílek má hlavu nakloněnou k levému rameni, oba mají rozepjatá křidélka. Vně ostění je ještě štukový portál, jehož stojky jsou nahoře zdobené reliéfem mužské hlavy s velkýma očima, vráskou na nose mezi nimi a s otevřenými ústy. Na bradě je plnovous, na hlavě čepice. Pod hlavou je na stojkách rostlinný střapec, nad hlavou voluta a výše pak triglyf s rostlinnými provazci. Nahoře se nachází bohatě profilovaný rozeklaný fronton, jehož dolní část má tvar přizpůsobený kartuši s biskupským znakem. Zvlněné horní části frontonu jsou krátké, směrem ke středu zakončené volutou. Na dolní římse frontonu – nad kartuší se znakem – stojí konvex-konkávní váza s rostlinným dekorem a nahoře s plameny. Ve zbývajících osách přízemí jsou stejná dvojitá dvoukřídlá okna, rozdělená do tvaru latinského kříže. Nahoře a po stranách je lemuje profilovaná šambrána s hlavním klenákem – až na hladký lem s hrubým povrchem – pod okny je profilovaná parapetní římsa. Profilovaná římsa je i nad okny, pod římsou se na stěně nachází štukový reliéf. Jde o symetrický ornament ze zprohýbaných pásek, zhusta na koncích zatočených, doplněný po bocích šambrány květinovým střapcem. V krajních osách je okno sdružené ze dvou, nahoře se společnou šambránou a dole se společnou parapetní římsou. Také nadokenní římsa je společná, ornamentální reliéf pod ní – ve středu s mušlí - je odlišný, i když podobného provedení. Orámování oken je zhotoveno v tmavší z obou barev použitých na fasádě. První patro odděluje průběžná profilovaná římsa. Úroveň prvního a druhého patra má hladkou omítku ve světlejším odstínu barev, členící prvky jsou v barvě tmavší. Střední osu a obě krajní lemuje svislá lizéna s pásovou bosáží, přerušená profilovanou římsou mezi prvním a druhým patrem. Dole je po celé šíři stěny lizéna vodorovná. V obou patrech jsou stejná dvojitá dvoukřídlá okna, jejichž vnější křídla jsou vodorovnou příčlí rozdělená na poloviny a poutec odděluje dvoudílnou horní část. Jak v prvním, tak v druhém patře jsou ve střední ose a rovněž v krajních okna sdružená ze dvou. Šambránu a parapetní římsu mají stejnou jako sdružená okna v přízemí, odlišná je nadokenní část. Profilovaná římsa má rovný střed, doleji konkávně přechází na obou stranách v krátké, níže situované konce. Ve vzniklém poli je štuková výzdoba – na šířku orientovaná prázdná kartuše obloučkovitých tvarů, nahoře ve středu s mušlí a po stranách s rozvilinami a dalšími vegetabilními motivy. Okno má i štukové parapetní pole s páskovým ornamentem s oblými a stáčenými tvary. Obě krajní osy mají podobnou výzdobu, avšak odlišných tvarů. Nadokenní římsa je konvex-konkávní se zubovitým přechodem. Ve středu pole pod římsou je nahoře drobný maskaron ženské hlavy, dole stylizovaná mušle. Od maskaronu vede na obě strany feston s bohatými květy doplněný stáčenými motivy. V parapetním poli je páskový ornament – ve středu s kosočtvercem a po jeho stranách s oblými a stáčenými tvary. V úsecích mezi střední osou a krajními osami jsou tři osy, které jsou provedené obdobně. Okna jsou stejná jako polovina sdružených os, mají podobnou šambránu (každé vlastní) a stejnou parapetní římsu. Odlišná je však výzdoba nad okny a pod nimi. V krajní ose (celkově na fasádě druhé ose od krajní osy) je nad okny římsa, vzdutá ve středu do půlkruhového oblouku. Pod ní je bohaté zdobení – v oblouku mušle, dole girlanda ze dvou částí, s rozvinutými květy různých velikostí. Celek doplňují po stranách voluty s květinovým střapcem. V parapetním poli je ornament z proplétaných pásek doplněných vegetabilním dekorem. Stejná nadokenní římsa je i v osách po obou stranách střední osy průčelí, avšak výzdoba je jiná. Nad oknem i pod ním je symetricky provedený motiv z proplétaných a stáčených pásek, obou částech odlišného provedení. Voluty se střapcem ve variantním provedení jsou nahoře po bocích i zde. Ve středních osách částí fasády mezi rizality (celkově třetích od obou okrajů) je nadokenní římsa dynamického zprohýbaného tvaru, uprostřed s dvěma volutami. Pod římsou a také pod parapetní římsou je ornament z pásek, přičemž opět jde o jiná provedení než u předchozích os. Nahoře jsou stáčené motivy a rostlinný dekor, dolní motiv je spíše geometrického rázu. Druhé patro je prostší. Ve střední ose má sdružené okno obdobnou společnou šambránu jako v prvním patře. Společná nadokenní římsa je uprostřed zvednutá do mírného oblouku, směrem vně od něj je rovná a se zubovitým přechodem v nižší rovnou část. Ve vzniklém poli je štukový reliéf, ve středu se stylizovaným štítem či kartuší a po jeho stranách s páskovým ornamentem s listy a zavíjenými motivy. Parapetní pole člení pouze lizény, jinak je prázdné. Stejně je tomu i u sdružených oken v krajních osách a i u oken ve zbývajících osách. Krajní okna mají opět společnou nadokenní římsu, zde je uprostřed obloukovitě vzdutá. V poli pod ní je štukový reliéf, který má dole uprostřed mušli a okolo pak pásky se zavinutými konci, doplněné listy. V osách mezi sdruženými okny je rovná nadokenní římsa, uprostřed s rostlinným motivem. Celé průčelí ukončuje bohatě profilovaná hlavní římsa, která obíhá celou stavbu. Nad střední osou se zvedá štít s konkávními boky, zakončený do tvaru trojúhelníku. Ve středu štítu se nachází nika zaklenutá konchou s mušlovitým povrchem, v níž stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Zobrazuje světce stojícího s nakročenou pravou nohou, oděného do kanovnického oděvu členěného do četných záhybů. Oba paže jsou ohnuté v lokti vedle těla. Pozdvižená pravá ruka drží vzhůru směřující krucifix s pozlaceným korpusem, levá ruka drží biret, obrácený vnitřkem k pozorovateli. Hlava je nakloněná k pravému rameni, delší vlasy jsou členěné do silných vlnitých pramenů. Světec má pootevřená ústa. Nika má plastické orámování, u konchy s volutou, nahoře vybíhající do trojúhelníku, nad nímž je profilovaná římsa stejného tvaru. V dolní části vedle štítu je na obou stranách zděný sokl se sochou sedícího andílka. Levý andílek (z hlediska pozorovatele) má obě paže ohnuté v lokti. Pravá paže vede vedle těla, ruka drží širokou mučednickou palmovou ratolest, levá paže je před tělem, ruka prsty spočívá na prsou. Pravý andílek se naklání směrem ke světci. Jeho pravá horní končetina dnes chybí – paže byla ohnutá v lokti před tělem, ruka spočívala ukazováčkem na zavřených ústech. Níže situovaná levá paže je rovněž ohnutá v lokti, avšak vedle těla, ruka drží visací zámek. Trojosé jihozápadní průčelí má členění fasády podobné jako jihovýchodní strana, obě nároží jsou dovnitř vybraná. V přízemí chybí světlý vodorovný pás pod okny. Ve střední ose se nachází vstup přístupný po přímém kamenném schodišti. To lemují zídky, v nichž je ukotveno prosté trubkové zábradlí. Dvoukřídlé dřevěné dveře mají pravé křídlo užší než levé. Obě křídla rozděluje široké vodorovné prkno na poloviny, v nichž jsou drobnější prkna vyskládaná do klasovitého tvaru - v horní polovině směřuje klas dolů, v dolní nahoru. Profilovaný poutec odděluje zasklený nadsvětlík. Kolem dveřního otvoru je šambrána se zvýrazněným vnějším okrajem, nad ním profilovaná rovná římsa, u konců zubovitě snížená. U horních rohů šambrány je plastický dekor srdčitého tvaru se střapcem. Ve zbývajících dvou osách přízemí jsou obdobná okna jako na jihovýchodní straně budovy, včetně šambrány a nadokenní římsy. Pod římsou je štukový reliéf ze stáčených a zprohýbaných pásek, dole po stranách s volutou. U horních rohů okna je ještě rostlinný střapec. První patro odděluje nahoře a dole profilovaná římsa, stejná jako na jihovýchodě, stejné jsou i svislé lizény u nároží - s pásovou bosáží, přerušenou profilovanou římsou mezi prvním a druhým patrem. V obou patrech je ve střední ose sdružené okno, tvořené dvěma částmi – je stejné, včetně orámování, jako na jihovýchodní fasádě. Nadokenní římsa se obloukovitě a zubovitě zvedá do rovného vyššího středu. Pod římsou je plastická výzdoba, opět se stáčenými tvary, zde doplněnými květy a se stylizovanou střední kartuší. U horních rohů šambrány je drobnější motiv se střapcem. Podobné jako na jihovýchodě je i parapetní pole, jehož páskový motiv se zavinutými konci je jednodušších tvarů. Varianty výzdoby u oken v krajních osách jsou od střední osy odlišné, avšak vzájemně stejné. Nad okny je profilovaná římsa tvaru záclonového oblouku. Střední sdružené okno v druhém patře má stejné provedení jako krajní osy jihovýchodního průčelí a okna po jeho stranách zase jako okno v ose druhé od krajů na jihovýchodní straně. Severozápadní fasáda je stejně jako její protějšek devítiosá, sdružená okna se však na této straně nacházejí pouze ve střední ose - vzniká tak větší rozestup mezi krajními osami a jejich sousedy. Vodorovné členění přízemí je obdobné jako na severozápadě, ve všech osách jsou okna. Jsou dvoukřídlá, s poutcem oddělenou horní dvoudílnou částí, křídla rozděluje vodorovná příčle na poloviny. Zabezpečuje je vnější mříž ze zprohýbaných prutů. Kolem otvoru je jednoduchá šambrána se zvýrazněným vnějším okrajem. Až na společnou šambránu je stejné i sdružené okno ve střední ose. Podobná okna, avšak s křídly rozdělenými vodorovnými příčlemi dvěma místo jedné, jsou i ve všech osách obou pater – pouze v ose vpravo od střední je členění oken v obou patrech stejné jako u oken přízemí. Okenní otvory lemuje na bocích a nahoře šambrána, dole je parapetní římsa – v obou případech jsou v provedení v prvním patře a v druhém patře drobné odchylky. Stejně je tomu i u parapetního pole a rovné profilované nadokenní římsy. Jedinou výjimkou je sdružené okno v druhém patře střední osy, kde se nadokenní římsa směrem ke středu obloukovitě zvedá. Severovýchodní průčelí je obdobou svého protějšku, levá osa je v úrovni přízemí a prvního patra zazděná. Místo vstupu ve střední ose je zde sdružené okno, po obou jeho stranách okno jednoduché. Výzdoba pod parapetní římsou má ve srovnání s protější stranou různé odchylky v provedení, avšak základní charakter je podobný – stejně je tomu i v prvním patře. Na této straně šambrána lemuje celý okenní otvor, je bez hlavního klenáku a profilace je pouze na vnějším okraji. V prvním patře jsou parapetní pole bez štukové výzdoby, v druhém patře jsou okna i jejich okolí stejná jako na jihozápadě. I na této straně jsou u nároží lizény s pásovou bosáží. Budova má valbovou střechu, krytou taškami. Na obou jejích delších stranách jsou čtyři pravidelně rozmístěná volská oka, na kratších stranách je po jednom. U hřebene střechy jsou situovány zděné komíny.