Zvonice. Zvonice je situována do západního úseku ohradní zdi, je průchozí, dvoupatrová - s posledním patrem bedněným, šindelová střecha má mírně zvonitý tvar ukončený lucernou a cibulí. Přízemí: průjezd do hřbitova je na vstupní straně opatřen segmentovým záklenkem a pravoúhlými novodobými vraty, na str. do hřbitova je rozměrný půlkruhový záklenek. Průjezd je klenut jedním polem barokní křížové klenby. Na pravé straně je uzké dřevěné schodiště vedoucí (přes klenbu) do patra. První patro - na všechny čtyři strany jsou téměř čtvercová okna ukončená plochým v koutech zakulaceným obloukem. okna jsou lemována neprofilovanou šambránou. Okna jsou členěna roštem s čtvercovými tabulkami. První a druhé patro odděluje dřevěná římsa, krytá šindelovou stříškou. Druhé patro je bedněno, není vysazeno, naopak mírně ustupuje, na V, S, J malá dvířka. Zastřešení je kompozičně vyspělé - námětek, zvonovitý tvar báně, ale velice plochý; následuje podsazení, lucerna, cibule, "stříška", měděná (?) makovice, kříž s chybějícím příčným ramenem. Veškerá krytina je šindelová (stav velice dobrý).Popis interiéru: přízemí průchozí popsáno v exteriéru. 1. patro - přístupné dřevěným strmým schodištěm z přízemí otvorem v klenbě, uvnitř prvního patra je zdivo neomítané - okna byla původně asi dvojnásobně vyšší a sahala až po podlahu 1. patra - nynější okna jsou vlastně v horní půli původních, z boku jsou zúžena asi o 15 cm, nahoře je patrný původní segmentový záklenek přes celou tloušťku zdiva. Zazdívky a úpravy jsou dobře patrné. Dle sdělení kostelníka byla nová okna prolomena v minulém roce (se souhlasem KSSPPOP), neboť stará okna byla zazděna na celou výšku a v exteriéru se vůbec neprojevovala (byla zaomítána). Původně prý byly zvony v tomto patře. Po jednoduchém dřevěném schodišti vystoupíme do 2. patra. 2. patro je bedněné s průhledem do krovu, podlaha je prkenná na trámech. Zachovány jsou původní stolice, i když se zvoní eklekticky. Zvony jsou tři malé - původem z Brna z r. 1925. Původní odvezeny za 1. světové války. Dle údaje kostelníka osazeny v roce 1926. Literatura se o zvonici zmiňuje pouze povšechně, bez popisu. (autor popisu: Junek, 1988)