Jednolodní zděný solitérní chrám, postavený v duchu pseudogotického architektonického slohu doplněného o neorománské prvky, je orientován k východu. Stavba z neomítaných kamenných kvádříků je postavena na obdélném půdorysu s polygonálním presbytářem s nízkou sakristií při severní straně a s dvojící kaplí situovaných po bočních stranách lodi vytvářejících dojem příčné lodě. Západnímu průčelí kostela dominuje masivní hranolovitá věž zakončená jehlanovitou střechou, krytou plechovými šablonami. Loď kostela má sedlovou střechu krytou červeně natřenými frankfurtskými taškami z ocelového plechu, střecha presbytáře i bočních kaplí je polovalbová, nad sakristií pak pultová. Střešní krytina je shodná s lodí. Neomítané stěny a nároží lodi jsou podpírány odstupňovanými kamennými opěráky, ukončenými pultovými stříškami s plechovou krytinou. Mezi opěráky jsou na každé straně prolomeny dva vysoké hrotité okenní otvory s kružbami. Otvory s profilovanou kamennou špaletou jsou členěny jedním profilovaným kamenným prutem do dvou polí, nad kterými je kružba. Boční stěny presbytáře jsou prolomeny dvěma okenními otvory, každá stěna trojbokého závěru pak jedním otvorem. Konstrukce oken je shodná s lodí. Boční kaple, jejichž nároží jsou zpevněna kamennými odstupňovanými opěráky, jsou osvětleny jedním okenním otvorem, prolomeným v jižní, resp. v severní stěně kaple. Jejich konstrukce je shodná s okny v lodi a presbytáři. Rovněž sakristie přiložená k severní stěně presbytáře má nožní opěráky a její severní stěna je členěna jedním okenním otvorem. Ve východní stěně je prolomen obdélný, segmentově ukončený vstupní otvor vyplněný jednokřídlými dřevěnými dveřmi. Stěny hranolové věže přestupující před západní průčelí lodi jsou členěny čtyřmi kordonovými římsami. V ose západní stěny je prolomen hlavní vstupní otvor tvořený lomeným obloukem s profilovaným kamenným ostěním. Otvor vyplňují dvoukřídlé dřevěné dveře rámové konstrukce, které jsou zavěšeny na ozdobných vnějších závěsech. Tympanon je zdoben kružbou, do níž je vložen alianční erb královské kanonie strahovského kláštera. Nad vstupem je v úrovni prvního patra věže prolomen kruhový okenní otvor s kružbou. V úrovni druhého patra je jižní, západní a severní stěna členěna vertikálními štěrbinovými okenními otvory, nad kterými je čtvercový ciferník věžních hodin. Poslední zvonové patro je na všech čtyřech stranách prolomeno sdruženými neorománskými okenními otvory. Ve zvonové stolici je osazen zvon Matěj, který pochází z roku 1574. Zvon je evidován jako movitá kulturní památka pod r. č. 87598/35-1167. Do jihozápadního koutu mezi loď a věž je vložena polygonální schodišťová vížka umožňující přístup na kruchtu. Vstup do ní je tvořen pravoúhlým kamenným ostěním vyplněným jednokřídlými dřevěnými dveřmi.