Ohradní zeď vymezuje horšovskou oboru po celém obvodu v délce přibližně 7,5 km. Souvislé ohrazení areálu obory je v centru Horšova napojeno na ohradní zeď kostela Všech svatých a dále probíhá v zadní linii usedlostí jižně od kostela, kde stával pravděpodobně starý biskupský dvorec. Vyzděná z lomového kamene s částečnými cihelnými dozdívkami, neomítaná, pojivem je jílová mazanina. Koruna zdiva je na mnoha místech porušena, v některých úsecích je kryta původními břidlicovými deskami o tloušťce 5 cm se sklonem a přesahem vně obory. Hradba je na řadě míst destruována. Ohrazení se odlišuje použitým druhem kamene či pojivem, patrná je výstavba po úsecích (přítomnost stavebních spár). Některé úseky byly dodatečně omítnuty. Na stavbu obory bylo údajně použito kamenné zdivo z původní horšovské tvrze či spíše biskupského dvorce, který stál v sousedství horšovského kostela Všech svatých. Tloušťka zdi cca 65-70 cm, výška 1-3 metry. Na východní a západní straně obory jsou v ohradní zdi prolomeny barokní brány: Brána I. – východní, při polní cestě vedoucí z Horšovského Týna do Horšova, nedaleko božích muk. Vyzděná z cihel, se zbytky omítek. Polokruhem zaklenutý vjezd s vrcholovým klenákem, se segmentově vydutým nadpražím, ukončeným bohatě profilovanou římsou. Cvikly zvýrazněny rámováním v omítce (mladší úprava z počátku 20. století). Po stranách brány nižší zděné branky s obdélnými vstupy, jižní vstup zazděný. Brána II. – západní, před Polžicemi, cca 200 metrů severně od místa, kde se ohradní zeď obory odpojuje od silnice Nová Ves – Polžice. Pilířová brána vyzděná z cihel, dosud částečně omítaná, po stranách s polokruhem zaklenutými brankami prolomenými ve zvýšené ohradní zdi, kryté pultovou stříškou. Hranolové pilíře vjezdu jsou opatřeny profilovanými krycími deskami. Kromě těchto dvou slohově pojatých bran je v jižním a jihozápadním úseku ohradní zdi prolomeno několik prostých vjezdů, zvýrazněných po stranách jednoduchými pilíři. V ohradní zdi jsou také zachovány klenuté prostupy pro regulaci vody v oboře.