Západní věž měla úlohu předsunuté bašty, z níž bylo možno kontrolovat přístupovou cestu až k jejímu ústí do sedla. Věž o vnějším průměru asi 8 m je dochována zhruba k předělu 1. a 2. patra, její nepřístupný interiér je otevřen až v úrovni patra novodobě přezděným západním vchodem. K východu, směrem k sedlu ústí štěrbinová střílna bez ostění, umístěná těsně pod korunou zdiva. Prostý sokl je vyzděný z lomového kamene. Směrem k jihu z tělesa věže vybíhá s ním provázaný střep zdi (síla 1,8 m , výška cca 4 m). Je pravděpodobné, že zeď sestupovala až dolů na přístupovou cestu, kterou mohla přepažovat branou. Pozoruhodná je západní orientace vstupu do věže, která nasvědčuje izolovanosti této předsunuté jednotky bez přímé vazby na opevnění městečka či hradu. Zřícenina hradu na okraji městečka Rabštejn nad Střelou, na hřebeni proti areálu rabštejnského hradu. Poprvé zmíněn roku 1439 v souvislosti s purkrabím Jindřichem. Jedná se o obdélný hradní areál o délce 60 m a šířce 40 m. Nejlépe dochovanou stavbou je spodní část okrouhlého bergfritu situovaného proti Rabštejnu zhruba ve středu severní strany. Zbytky hlavní stavby – paláce, náznak obvodové hradby. Na J straně mohutný ve skále vylámaný příkop, za nímž se ještě vypíná trojúhelná skalnatá vyvýšenina, bez výrazných stop zástavby.