Dům čp. 1612 stojí na severní straně Chmelařského náměstí, asi 600 m jihozápadně od centra historického jádra města Jedná se o zděnou ušlechtilou omítkou opatřenou podsklepenou dvoupatrovou budovu s podkrovím v mansardové valbové střeše kryté tvarovanými taškami, s menší severní částí („přístavkem“), která je dále rozdělena na menší patrovou západní část a větší pouze přízemní východní část, jejíž součástí je miniaturní dvorek. Celá tato severní malá část budovy má v podstatě ploché živičnou lepenkou kryté střechy, různě (dosti strmě) vyspádované. Krom profilované korunní římsy má budova pod okny přízemí profilovanou římsu balkánovou (průběžnou podokenní římsu). Okna pater a zvýšeného přízemí jsou trojdílná šestikřídlá šestitabulková dvojitá dovnitř otvíravá ve špaletě osazená. Horní a dolní křídla těchto oken jsou stejně vysoká, pouze ve druhém patře jsou horní křídla asi o polovinu nižší. Okna podkroví jsou čtyřkřídlá čtyřtabulková dvojitá dovnitř otvíravá nahoře půlkruhem zakončená, ve zděné části podkroví jsou ve špaletě osazená a mají jednoduše profilovanou šambránu, mimo ni vytváří v mansardě půlkruhem zakončené vikýře. Okna suterénu jsou zpravidla opatřeny mřížemi – v jižním a západním průčelí původními neoklasicistními, ve dvorním východním průčelí novějšími, asi ze šedesátých let 20. století. U architektonických článků a u suterénu (který tak potom tvoří sokl celé budovy) je omítka opracována do podoby umělého kamene, dokonce je zde pomocí spár proveden kamenořez. Hlavní jižní průčelí je šestiosé, se středním čtyřosým rizalitem. Tento rizalit je v přízemí a v patrech vertikálně členěn pěti lisénami, z nichž ty krajní mají v půdorysu tvar lichoběžníka a ty mezi okny vybíhají v půdorysu ve špici. Nahoře lisény nesou průběžnou nadokenní římsu, která po stranách přechází nad okna mimo rizalit a v šířce rizalitu vytváří spolu s korunní římsou mohutné kladí, nad nímž je zděná čtyřosá část podkroví zakončena nad svojí římsou stupňovou atikou s kartuší uprostřed. Plochy mezi okny pater a mezi okny přízemí a 1. patra jsou ozdobeny lištami ve tvaru klínů a špic, které svým protnutím vytvářejí uprostřed ploch kosočtverce. Po stranách rizalitu mají tyto plochy pouze vystouplá, téměř čtvercová, zrcadla. V ose rizalitu jsou dvě okna v přízemí a dvě v suterénu nahrazena hlavním vstupem tvořeným dvoukřídlými levými dovnitř otvíravými obdélnými dveřmi, s mříží opatřeným nadsvětlíkem, osazenými do stroze kubisticky tvarovaného portálu se zdůrazněným hlavním klenákem. Západní boční průčelí je ve své hlavní jižní části šestiosé a je stejně členěno jako rizalit hlavního průčelí. Rovněž menší severní, tříosá a pouze patrová část průčelí je členěna stejně, s tím, že nadokenní římsu mají lisény již nad okny 1. patra. Východní dvorní průčelí je ve své hlavní jižní části tříosé , pouze suterén má zde pět oken a při severním kraji dveře (původní, levé dovnitř otvíravé) vedoucí na schodiště. Tím, že ubyly tři osy oken (oproti průčelí západnímu) je mezi okny mnohem větší plocha než ve výše uvedených případech. Proto jsou zde podstatně širší lisény mezi okny provedeny v omítce a jsou pouze ploché. Nad okny ve druhém patře je průběžná nadokenní římsa. Plochy mezi okny pater a mezi okny přízemí a 1. patra mají vystouplá, téměř čtvercová, zrcadla. Menší severní, zde pouze přízemní část průčelí má tři okenní osy s dodatečně zamřížovanými okny a stupňovitou atikou nad korunní římsou. Východní průčelí západní části severního přístavku budovy je nečleněné, bez oken. Severní průčelí hlavní části budovy mé na severovýchodním nároží polygonální rizalit schodiště, který má z mezipodest přístupné balkony. Další rizalit na západní straně zabírá většinu plochy průčelí. Je čtyřosý, ve druhém patře má čtyři okna, v přízemí a v prvním patře má ve dvou prvních osách velká okna od schodišťové haly a ke dvěma zbývajícím osám je přistavěna patrová část severního „přístavku“. Mezi oběma rizality jsou malá okénka od toalet. K severní straně celé budovy přiléhají stavby skladů, které dnes k popisované stavbě již nepatří.