V prostoru trávníku vnitřního nádvoří zámku je v úrovni země vyznačen vyzděním z kamene půdorys původní klášterní baziliky teplického kláštera – v reálné šíři (tak, jak se zdivo podařilo zachytit při archeologickém výzkumu v letech 1954-7 cca o 1 m hlouběji) a v ideálním rozsahu trojlodní baziliky s tuctem čtvercových pilířů a třemi apsidami východního závěru. Na severní straně je naznačen ústupkovitý portál do prostoru lodí a přiléhající severní samostatná kaple – vedle severní apsidy boční lodi basiliky. Krypta v apsidě střední lodi je zachována jako jediný pozůstatek basiliky (je zpřístupněna návštěvníkům). Sestoupit do ní lze po dvou bočních ramenech schodiště s vysokými pískovcovými stupni, které před vstupy spojuje klenuté předdveří. Vstupy do krypty jsou opatřeny kovanými plátovými dveřmi. Zdivo krypty je do výše cca 150-200 cm intaktní – jak bylo nalezeno v průběhu archeologického průzkumu. Zbylá výška současné krypty byla dozděna z podobného materiálu po ukončení výzkumu a konzervování nálezů (v průběhu 60. - 70. let 20. století) a zastřešena železobetonovou deskou s měděným plechem jako střešní krytinou. V této části zdiva jsou pravidelně rozmístěné obdélné, na šířku orientované okenní otvory, lemované kamennými kvádry a zabezpečené vnější mříží. Základy baziliky s kryptou jsou odděleny od volně přístupného prostoru za barokním schodištěm (tzv. Ptačími schody) a za pavilonem (tzv. Kolostůjovými věžičkami) kovaným mřížovým plotem s vjezdovými vraty do prostoru cesty na nádvoří.