Dům č.p. 25 je samostatně stojící stavbou. Nachází se v severozápadní části prostoru tzv. Hlavní pevnosti. Východním průčelím hlavního východního křídla se obrací do ul. Pražské, jižním průčelím jižního křídla pak do ul. Školní. Nejhonosnější terezínský městský dům má trojkřídlou palácovou dispozici rozvrženou na půdorysu písmene „U“. Dům č.p. 25 je podsklepená dvoupodlažní (v místě osového rizalitu východního křídla pak částečně trojpodlažní) zděná stavba. Hlavní, nejnáročněji architektonicky řešené, 17-tiosé vstupní průčelí východního křídla je akcentováno středovým rizalitem (v rozsahu 5 os), jehož hmota převyšuje obě postraní části křídla, zvýrazněné rovněž rizality (mírně vystouplými, v rozsahu krajních 2 os). Stejně jako pro zbylá průčelí, je zde charakteristické střídání hladké a hrubě strukturované omítky. Architektonické pojetí rizalitu je odlišné od postraních částí. Přízemí rizalitu, členěné v ploše hladkou pásovou rustikou. Vpadlé plochy mezi pásy rustiky, které jsou identické šíře, jsou pojaty v hrubé omítce. Střed parteru rizalitu akcentuje hlavní vstup do objektu sklenutý stlačeným obloukem a lemovaným šambránou s náběžnými římsami v místě nasazení oblouku a ve vrcholu ukončenou lichoběžným klenákem. Vstup je obemknut dvojicí pilastrů, vynášejících přímou profilovanou římsu. Zbývající osy parteru rizalitu zaujímají na výšku obdélné okenní otvory, lemované omítkovými šambránami, které mají v nadpraží i parapetech spárami naznačeny svazkové klenáky. Patro, členěné šesticí pilastrů s toskánskými hlavicemi, dosedajícími na kordón oddělující přízemí, a ve vrcholu vynášejícími korunní římsu, stylizovanou do formy kladí s motivem triglyfů ve vlysu. Mezi triglyfy z hrubé omítky vystupují hladká naležato obdélná omítková pole. Okna patra (osvětlují přirozeně prostor sálu) jsou umístěna v polích hrubé omítky mezi hladkými pilastry. Jsou vysoká na výšku obdélná, lemovaná omítkovými šambránami s úzkou obvodovou páskou. Šambrány dosedají na profilované parapetní římsy, které jsou součástí dekorativně pojatých parapetů. Ve vrcholu jsou okna zvýrazněna trojúhelně zalomenými nadokenními římsami. Rizality postraních částí hlavního křídla jsou v přízemí opatřeny pásovou rustikou, prolomenou dvojicí půlkruhových arkád v místě okenních otvorů. Mezi arkádami jsou umístěny na výšku obdélné niky s omítkovými poli s konkávně vybranými rohy. Okna mají omítkové šambrány s uchy, lemujícími páskami a lichoběžnými klenáky, které vynášejí přímé nadokenní římsy. Patro je od přízemí odděleno v zásadě prostým kordónem, přecházejícím i přes zbylé osy mezi rizality (identický je na jižní fasádě jižního a severní fasádě severního křídla). Čtyřosé plochy mezi rizality jsou v rámci parteru členěny hladkými lizénovými rustikovanými rámci. V hrubě omítnutých polích vymezených rámci jsou umístěna na výšku obdélná okna se šambránami s uchy a obvodovými páskami. Patro člení hladké rustikové lizény. Pole mezi nimi jsou opatřená hrubě strukturovanou omítkou. Jižní průčelí jižního křídla je 9-tiosé (dnes veškeré osy zaujímají na výšku obdélné okenní otvory, původně v přízemí v 1., 5. a 9. ose v přízemí bývaly vstupy) a severní průčelí severního křídla je 13-tiosé (v 7. ose v přízemí vstup, zbylé otvory jsou opět okenní). U obou předmětných fasád je shodné řešení architektonické úpravy patra. Základní plocha je opatřena hrubou omítkou. Hladké jsou pak okenní rustikové šambrány s lichoběžným klenákem v nadpraží. Přízemí je u obou průčelí řešeno rozdílně. Jižní průčelí jižního křídla je vyjma os, kde bývaly vstupy, členěno slepými segmentově ukončenými arkádami, v nichž jsou umístěny okenní otvory. Severní průčelí severního křídla má okenní otvory opatřeny šambránami s lemujícími pásky. Dvorní průčelí hlavního křídla je zvýrazněno osovým masivním stupňovitým třípodlažním rizalitem, jehož středová část je ukončena nízkým trojúhelným štítem. V jihozápadním koutu, při styku hlavního a severního křídla, je umístěna mladší přístavba se schodištěm do patra. Dvorní průčelí severního křídla je v úrovni patra opatřeno pavlačí. Na jižní části dvorního průčelí hlavního křídla (od osového rizalitu) a na dvorním průčelí jižního křídla je dobře patrné, kterak byla jejich plocha původně členěna otevřenými arkádami.