Prosté orientované podélné jednolodí s předstupující užší hranolovou věží v ose západního průčelí a pravoúhle uzavřeným neodsazeným presbytářem (loď tvoří s presbytářem jeden obdélný celek). Po severním boku lodi novodobá obdélná sakristie. Střecha lodi je sedlová, na sakristii valbová, krytina tašky esovky. Na věži oplechovaná jehlancová střecha s námětky, na hrotnici kříž a z plechu vytvořené postavy světců sv. Petra a Pavla. Zdivo lomové, ve všech nárožích žulové kvádry. Průčelí jsou nečleněná, pouze v západních nárožích provedeno omítkové kvádrování, východní průčelí presbytáře vrcholí vysokým trojúhelným štítem. Do lodi vede na jižní straně románský pískovcový ústupkový portál s listovými hlavicemi a půlkruhovou profilovanou archivoltou, dříky sloupků a patky byly odstraněny; dveře prkenné svlakové s kosočtverečně skládanou výplní. Vlevo nad portálem odkrytá špaleta drobného štíhlého hrotitého zrušeného okna. V jižní fasádě 3 polokruhem ukončená okna v hlubokých špaletách, rámovaná plochou šambránou; okno stejného typu ve východní části severní fasády. Na západní straně severní stěny v úrovni kruchty obdélný vstup. V ose východní zdi vysoké okno s lehce hrotitě ukončenou nálevkovitou omítnutou špaletou Na severní i jižní fasádě patrné záklenky dnes zazděných oken. Korunní římsa fabionová. Stěny věže hladké, pouze na nárožích omítkové kvádrování, v posledním patře na bocích prolomena úzká, polokruhem zaklenutá, původně sdružená okénka (zčásti zazděna), v západní stěně široké okno se segmentovým záklenkem. Stavební vývoj První písemná zpráva o vsi pochází z roku 1115. Existence kostela je prameny doložena v roce 1384. Loď, presbytář a zřejmě i věž jsou dílem jedné stavební etapy. Podle údajů literatury došlo k výstavbě objektu po roce 1230 (vesměs uvádí časové rozmezí 1260-1270). Jižní portál, východní okno presbytáře i okna věže (původně sdružená) mají ještě zcela románský charakter. Přežívání románských prvků v gotice známe i z jiných staveb. Původní jsou patrně i oba štíty a vstup z věže do lodi v úrovni přízemí i patra.Snad někdy ve 2. polovině 14. století došlo k přestavbě. Mohla by sem patřit dnes analyticky odkrytá okna v J a S stěně lodi; k severnímu boku lodi zřejmě přistavěna prostora blíže neurčené funkce (sakristie ?), na níž poukazuje rozměrná hrotitá arkáda (viz. fotografie z doby před opravou fasád). Loď s presbytářem byla plochostropá soudě podle omítky vystupující nad dnešní klenbu. Krov lodi a presbytáře možná gotický, rozhodně však starší než barokní klenba. K barokizaci došlo kolem roku 1700 (někde uvádí období kolem roku 1720 – mohlo jít o 2 dílčí etapy). Patří sem klenba a okna lodi a presbytáře, konstrukce kruchty a zvonová stolice; asi upravena okna ve věži a zřízený vnější vstup do věže (nebo pouze upravený ?). Při vkládání klenby došlo k obezdění většiny vazných trámů a musel být kvůli ní odstraněný podélný průvlak s pásky. Nejpozději současně se vznikem stávajících oken musela být odstraněna přístavba u lodi. Stavební vývoj se uzavřel v 90. letech 20. století, kdy byl změněný tvar věže (zvýšena) a postavena sakristie.