zámek

Zděná patrová omítaná stavba na obdélném půdorysu o 8 x 4 okenních osách, krytá valbovou střechou s šestibokou oplechovanou věžičkou v ose hřebene střechy. Střešní krytina: pálené tašky bobrovky. Zdivo převážně kamenné, částečně s použitím cihel. Fasády člení plochý kordon mezi oběma podlažími a výrazně profilovaná hlavní římsa, obě průběžné. Současné omítky jsou břízolitové. Část obdélných oken v přízemí má dochovaná vrcholně barokní kamenná ostění s obvodovou lištou a uchy včetně podokenních kamenných parapetů. V severním hlavním vstupním průčelí je ve čtvrté ose zleva, poněkud asymetricky, umístěn vrcholně barokní vstupní portál - obdélný kamenný v paralelním ostění s obvodovou lištou a uchy, doplněný v nadpraží supraportou s rovnou římsou. Vstupní dveře jsou barokní, dřevěné dvoukřídlé s klasovitě skládanou výplní. Okna patra obdélná s lehce vystupujícími omítanými parapety, zvýrazněná paralelním rámováním v hladké omítce na způsob šambrán. Okna dvojitá, dvoukřídlá, v líci stěny, dělená do čtyř tabulek. V jižním průčelí v druhé ose zprava okno v patře nahrazeno podávacím otvorem v úrovni podlahy, opatřeným plnými dřevěnými dvířky. První zprávy o Lhotce máme z druhé poloviny 14. století, první písemná zmínka o panském síle – tvrzi – pochází z počátku 16. století. Tvrz uváděnou v místě až do 17. století vystřídal v následujícím století barokní zámek, postavený rodem Perglárů z Perglasu, kteří Lhotku drželi v l. 1673 – 1795. Zámek vznikl při poplužním dvoře v místě zaniklé tvrze jako vrcholně barokní novostavba někdy v 1. čtvrtině 18. století, možná dokonce už někdy v 1. desetiletí 18. století, soudě podle dochovaných značně dynamických ostění s uchy, a také podle kleneb. (Dle publikace Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl. Západní Čechy byl zámek postaven po r. 1771 tehdejším majitelem Lhotky Ignácem Jindřichem Perglarem z Perglasu).