Hlavní přístupová cesta na zámek s dvěma ohradními zdmi, branami a exedrami, komunikace zvaná Dlouhá jízda, byla vybudována během zásadních úprav děčínského zámeckého komplexu za Maxmiliána Thuna v rámci přeměny zámeckého areálu v reprezentační rodové sídlo, tj. v poslední třetině 17. století. V roce 1671 Maxmilián vytvořil fideikomis, tj. scelil thunský majetek a získal tak finanční prostředky pro razantní přestavbu děčínského zámku. V rámci zámeckého areálu realizoval úpravy předzámčí, výstavbu přístupové cesty – Dlouhé jízdy, dolní zahrady, vodovodu, stájí atd. Ve městě byla postavena Loreta, špitál, kostel sv. Kříže atd. Dlouhá jízda je příkrá komunikace, oboustranně vymezená vysokými zdmi částečně vtesanými do skály, členěnými slepými půlkruhově klenutými arkádami (exedrami) s kamenným obkladem. Arkády nesené polopilíři z pískovcových kvádrů jsou ve vrcholu vpadlé archivolty (opatřené strukturovanou, šedě natřenou fasádní úpravou) ukončeny jednoduchým klenákem. Ohradní zdi Dlouhé jízdy jsou založeny na skále a mají velice mělké základy (cca jen 30 cm), které jsou zabezpečeny proti vlhkosti jílovou izolací. Zdivo je lité (drobné kamenivo pojené vápennou maltou). Kamenný obklad napodobující skladbou kyklopské zdivo a neobvykle spárovaný pozitivními, oblými sparami, je zřejmě z verneřického trachytu. Monumentální Dolní zámecká brána členěná pilastry, o dvou průjezdech a dvou brankách je představěna vjezdu do Dlouhé jízdy a do Křížové ulice, k bráně se připojuje výklenková kaple. Boční (Křížová) brána v severní zdi Dlouhé jízdy, která vede z prostranství za závěrem kostela Povýšení sv. Kříže, je členěna bosovanými pilastry a štítovým nástavcem s kartuší. Tato brána je po obou stranách lemována drobnými kaplemi zastavení Křížové cesty. Horní zámecká, také raně barokní brána, otvírající se do prostoru zámeckého areálu, tvořená pilastry a trojúhelným štítem, je prolomena mohutnou polokruhově ukončenou rustikovanou arkádou.