Raně barokní, tzv. Růžová zahrada byla vybudována během zásadních úprav děčínského zámeckého komplexu za Maxmiliána Thuna v rámci přeměny zámeckého areálu v reprezentační rodové sídlo, tj. v poslední třetině 17. století. Zahrada se nachází na severní terase vymezené skalním masivem; zahrada, umístěná ve východním předpolí zámecké budovy svou východní stranou kopíruje stoupající komunikaci Dlouhé jízdy. Intimní prostor zahrady dokonale využil nerovný prostor úzkého, neulámaného terénu, značná pozornost byla věnována i kompozičním prvkům a umělecké výzdobě. Visutá terasovitá zahrada ve stylu italského giardinetta je tvořena víceúrovňovým parterem rozvinutým od objektu sally tereny ke glorietu (též belvederu). Horní parter je rozčleněn záhony, do kterých jsou usazeny čtyři pískovcové vázy a dvě jardiniery. Horní parter je z jihu vymezen plnou zdí se vstupem, dvěma průrazy z 19. století pro balkony vedoucí do prostoru Dlouhé jízdy a dvěma nikami s edikulami. Na severní straně je balustráda se třemi otevřenými vyhlídkovými edikulami. Edikula č. 2 je situována na severní straně Růžové zahrady, uprostřed mezi ostatnimi edikulami. Edikula je tvořena pilastry s toskánskými hlavicemi, chybí architráv i vlys, římsa nese trojúhelný fronton, završený po stranách s piniovými šiškami a ve vrcholu s tulipánem. Edikula je omítaná, opatřená sytě okrovým vápenným nátěrem.