Kostel Nejsvětější svátosti oltářní lze popsat jako trojlodní baziliku s krátkým transeptem. Celková délka objektu dosahuje asi 68 m. Celková šíře lodí kostela je přibližně 23 m. Délka transeptu dosahuje asi 25 m. Jeho šíře je přibližně 12 m. Tato šíře je pak shodná se šíří hlavní lodi. Délka hlavní lodi je asi 46 m. Navazující kněžiště je dlouhé přibližně 14 m. Půdorysný rozměr věže je asi 8×8 m. Kostel je vystavěn v novorománském slohu. Ve stejném slohovém pojetí je proveden i interiér stavby. Není tradičně orientován. Orientace jeho podélné osy probíhá přibližně ve směru severozápad – jihovýchod. Lodě kostela jsou kolmo kříženy krátkým transeptem obdélného půdorysu. Střechy hlavní lodi i transeptu jsou sedlové, kryté břidlicí. Břidlice je pak využita jako střešní krytina celého kostela, vyjma věže. Střechy bočních lodí jsou pultové. Transept pouze nepatrně přesahuje šíři bočních lodí. Závěr kostela má apsidový tvar. K jihozápadní straně kněžiště přiléhá prostor, který v současnosti slouží jako sakristie. Uvedený prostor je na severozápadní straně ukončen apsidou. Se zcela shodnou prostorou, aktuálně ovšem sloužící jako kaple, se setkáváme i na protější, tj. severovýchodní, straně kněžiště. Z obou posledně zmíněných prostor, resp. skrze schodišťové přístavky k nim přistavěné, jsou přístupné oratoře, které se nachází nad stávající sakristií a kaplí. Zmíněné schodišťové přístavky mají ve spodní polovině tvar půdorysný tvar čtvrtiny osmiúhelníka a v horní části - nad úrovní střechy kaple – půdorysný tvar poloviny osmiúhelníka. Přístavky jsou zastřešeny stanovými střechami, které jsou polovinou osmibokého jehlanu. V jejich dolních částech se nachází drobný kamenný portálek se vstupem. Nad nimi jsou umístěna tři menší okénka střílnového charakteru a v horní části schodišťových přístavků se nalézá trojice dalších okének. Vnitřní prostory přístavků mají kruhový půdorys. Střechy kaple a sakristie jsou složeny z pultové části a části odpovídající polovině stanové střechy tvaru kužele. Obě zmíněné části střechy jsou odděleny atikou, která je zároveň součástí opěrného pilíře. Jihovýchodnímu průčelí lodi kostela je představěna výrazná, směrem vzhůru lehce se zužující, kostelní věž čtvercového půdorysu, která je opatřená štíhlou jehlancovou střechou s postranními sedlovými vikýři. Její střecha je krytá měděným plechem. Přízemí věže funguje jako kostelní předsíň. Hlavní vstupní obdélné dveře jsou dvoukřídlé, dřevěné, svisle členěné, opatřené kováním v podobě rostlinných rozvilin. Nadpraží dveří je zdobeno zubořezem a diamantováním. V místě styku dveřních ostění a nadpraží je nadpraží podporováno na své vnitřní straně konzolami. V ploše půlkruhového tympanonu je hlavním prvkem motiv Agnus Dei rámovaný kruhovou mandorlu. Zbytek plochy tympanonu vyplňují rostlinné motivy ve cviklech. Navazující archivolta je řešena dosti úsporně. Využit je zde zejména atypický tvar zubořezu v podobě trojúhelníkových prvků a motivy stylizovaných osmicípých hvězd. Hlavní vstup do kostela těsně předstupuje dvojice sloupů na soklech. Tyto vynáší štít trojúhelného tvaru, který přiléhá k hlavnímu průčelí věže a který vrcholí motivem kříže. V ploše štítu je prolomena půlkruhová plocha odpovídající ploše archivolty a tympanonu. Jedná se tak de facto o arkádu o jednom poli. Veškeré popsané prvky portálu utváří jeden celek. Nad hlavními vstupními dveřmi se nachází kruhová rozeta složená ze sedmi menších kruhových polí shodné velikosti a sedmi polí drobných cviklů. Rozeta je opatřena, podobně jako převážná většina rozměrnějších oken kostela, barevnými vitrážemi. Na obou předstupujících nárožích věže se nachází po dvojici opěrných pilířů, které sahají až do výše hřebene střechy lodi. Opěrné pilíře jsou členěny do třech výškových úrovní. Existence pilířů ještě více zdůrazňuje vertikální architektonický výraz věže. Vertikalitu věže částečně vyvažuje trojice kordónových říms a korunní římsa věže. Pod druhou kordónovou římsou, v úrovni hřebene střechy lodi, se nachází věžní hodiny. Ty mají hodinové ciferníky do třech světových stran (na JZ, JV a SV). Pod ciferníky se nachází úzká okénka. Ve třetím výškovém poli - pod druhou kordónovou římsou - se nachází na všech čtyřech stranách zdvojená ozvučnicová okna krytá dřevěnou žaluzií. O úroveň výše, tj. pod římsou korunní, se nachází obdobná, ovšem ztrojená, okna. Nejníže umístěná kordónová římsa je opticky vynášena hustou sítí konzolek, čímž je evokován dojem zubořezu. Tato kordónová římsa věže je optickým pokračováním korunní římsy hlavní lodi a je i shodně plasticky členěna. Druhá a třetí kordónová římsa jsou pouze jednoduché horizontální prvky. Výrazná korunní římsa věže je mj. opatřena složitě ztvárněným zubořezem. Střecha věže vrcholí hrotnicí s makovicí a uměleckořemeslně zpracovaným kovovým křížem. Po stranách věže, v místě její návaznosti na hlavní loď, se nachází dvojice schodišťových přístavků se schodišti na kůr. Převážná část obou přístavků má tvar nepravidelného pětibokého hranolu. Pouze v horní části se jejich průřez mění na pravidelný osmiboký hranol. To umožňuje, aby byly ukončeny stanovou střechou tvaru osmibokého jehlanu. V horní části schodišť se setkáváme s prstencem pěti úzkých okének. V nižších částech nacházíme pouze trojici nad sebou umístěných střílnových okének. Téměř celé hlavní (jihovýchodní) průčelí hlavní lodi je v díky zmíněným konstrukcím věže a přilehlých schodišťových přístavků kryté těmito prvky. Pohledově se tak z hlavního průčelí hlavní lodi kostela uplatňují pouze drobné části jejího štítu a na ně navazující atiky. Tyto atiky, podobně jako u kněžiště, přecházejí do opěrných zdí. Části zmíněných opěrných zdí zároveň tvoří hlavní průčelí bočních lodí. S oknem v hlavním průčelí boční lodi se setkáváme pouze v případě jihozápadní boční lodi. V hlavní lodi kostela nacházíme po obou stranách šestici oken opatřených půlkruhovým záklenkem. Zmíněná okna jsou sdružována do dvojic. Jednotlivé dvojice jsou vzájemně odděleny lizénami. V bočních lodích nacházíme po obou stranách taktéž po šesti oknech. Zde jsou ovšem veškerá okna zcela samostatná. Na lizény hlavní lodi opticky navazují v bočních lodích subtilní opěrné pilíře. Tyto prvky ovšem patrně plní pouze architektonickou funkci. Hlavními průčelími příčné lodi jsou jihozápadní a severovýchodní průčelí. Obě jsou řešena zcela shodně. Na široké a ploché pilastry, které se nachází na nárožích přízemní partie, navazují nad úrovní středové římsy lizény. Středová římsa je přitom optickým pokračováním korunní římsy bočních lodí. Nárožní pilastry zároveň vynáší mohutný odlehčovací oblouk. Plochu štítů odděluje od zbylých částí fasády římsa s konzolkami připomínajícími zubořez. Koruna zdiva obou štítů vrcholí výrazným obloučkovým vlysem. Koruna zdiva štítů přesahuje úroveň střešního pláště transeptu a tak se zde o atiky. V nejvyšším bodě atik jsou umístěny kamenné kříže. V ploše štítů se nachází trojice úzkých, půlkruhem ukončených, vysokých okének. Jejich vzájemná blízkost z nich opticky vytváří okno ztrojené. Pod zmíněným vynášecím obloukem, který se nachází zhruba v polovině výšky každého z hlavních průčelí příčné lodi, je umístěna mohutná rozeta. Tyto rozety jsou rozměrově větší, než jaký má rozeta ve věži. V daných případech se jedná o prvek tvořený centrální osmicípou růžicí, osmi menšími kruhovými poli a osmi cvikly na jejich okrajích. Výplň opět tvoří vitráže. Pod rozetami se nachází boční vchody. Ty jsou téměř shodné jako vchod hlavní. Pouze centrálním motivem je zde reliéf kříže vložený v kruhovém poli. Tento prvek lze taktéž interpretovat jako motiv hostie (Nejsvětější Svátosti). Na severozápadní i jihovýchodní straně obou polovin transeptu se nachází po jednom protilehlém okně s půlkruhovým záklenkem. Stávající sakristie a kaple jsou prosvětleny pomocí dvojice větších oken obdélného tvaru. Prostory oratoří nad nimi jsou z vnějšku opatřeny dvojicemi menších kruhových oken. Nejdůležitějším architektonickým prvkem fasády apsidy hlavní lodi je slepá arkáda, která je umístěna v blízkosti korunní římsy a vrcholí kamenným křížem opticky oddělující kněžiště a apsidu. Tato atika přechází ve shora zmíněný opěrný pilíř oddělující různě tvarově provedené části střechy sakristie a boční kaple. Zcela zásadním prvkem exteriéru celé stavby je její plošné opatření pásovou rustikou. Jedná se o pravidelné střídání širších a užších pásů. Rozdíl v šíři pásů je dále posílen rozdílnou barevností – střídání dvou odstínů okrové barvy.