Hlavní budova, trojkřídlá stavba se sedlovými a valbovými mansardovými střechami, je situována na hlavní ose areálu. Její hlavní jižní třípatrovou fasádu ovládají, ve středu i na obou koncích, pětiosé risality, z nichž prostřední je převýšen o polopatro. Na všech úsecích jsou nižší tři etáže bosované (od hrubého suterénu k zjemnění výše), další dvě hladké, se širokými spárovanými pilíři na nárožích risalitů. Střední pětiosý risalit má ještě zdůrazněny střední tři osy, axiálou vede edikulový portál mezi toskánskými sloupy a pod balkónem v 1. p. Patra na risalitu propojují kanelované korintskými polosloupy, dělící pilířky sdruženého, resp. termálního okna ve 2. a 3. patře mají tvar hermovek s ženskými hlavami. V rozlomeném segmentovém frontonu středního okna je letopočet 1900. Uprostřed podkroví vystupuje vysoký vikýř, završený rozlomeným frontonem se znakovou kartuší. Také zde se uplatňují masky v podobě ženských hlav. Krajní risality mají jednoduší výzdobu a pouze pravoúhlá okna ve 2. patře s trojúhlenými a rozlomeně segmentovými frontony; objevuje se tu opět figurální dekorace a kruhové medailony, ve středních osách bočních risalitů i na segmentových fragmentech ležíci putti s bubínkem a trubkou; reliéfní štukatura vesměs vyjadřuje vojenský charakter stavby. Severní fasáda, rovněž členěná risality, je sice zjednodušena, ale v zásadě se zde opakují, stejně jako na dalších fasádách, prvky z hlavních průčelí. V objektu je dochováno: štuková výzdoba stěn, stropů, hlavic pilířů, původní schodiště, v jehož zrcadle byl vestavěn výtah, původní kované zábradlí, závěsná stropní svítidla na chodbách (kombinace kov a mléčné bílé koule), skleněné lustry v saloncích, pravděpodobně ze 70. let (organické šlahouny), do obrazců skládaná dřevěná podlaha, kazetový dřevěný strop, dřevěné dveře s dekorativní profilací ostění, dřevěná okna s původním kováním, původní krovy.