Tradičněji pojatý objekt stojí v mírném svahu na břehu řeky Labe, blízko Tyršova mostu a tvoří proto významnou pohledovou dominantu při pohledu z podmokelského a žlebského nábřeží či při pohledu z výletní restaurace na Pastýřské stěně. Jedná se o zděnou samostatně stojící osově pravidelnou budovu na obdélném protáhlém půdorysu, která se vyznačuje zejména svou výraznou barevností – plášť objektu je totiž obložen modrým a šedobílým mozaikovým obkladem. Objekt je horizontálně členěn soklem a vysazenou korunní římsou se vpadlým vlysem. Jednotlivé fasády jsou rytmizovány lizénovým rámem, hustě kladené lizény oddělují každou okenní osu. Lizény jsou obloženy šedobíle, parapety a nadokenní výplně mají modrý obklad. Střecha objektu je plochá. Výplně na výšku obdélných otvorů jsou jednokřídlé, dovnitř otvíravé, bílé, plastové. Původní kovohliníková okna (tj. okna z doby výstavby objektu) měla členění totožné. Průčelí jsou členěna téměř identicky, narušují nejen jednotlivé prvky v hlavním trojpodlažním průčelí (tj. obráceném do ulice Karla Čapka). V rozmezí čtvrté až deváté osy zprava v prvním podlaží je nad okny situován reliéf s motivem pracujícího lidu. Mozaika vyznačuje prostory pro ordinaci podnikového lékaře. Přibližně v polovině hlavního průčelí je mírně předsazený celoprosklený rizalit se vstupem a s interiérovým schodištěm. Celoprosklená fasáda ve všech podlažích je přerušena mezi prvním a druhým podlažím zděnou markýzou. Zadní fasáda je čtyřpodlažní, obrácená k Labi, zachovává členění jako na uliční fasádě lizénovým rámem na jednotlivé okenní osy. Toto průčelí již není ničím přerušováno, zůstává v celé své šířce stejné. Jedinou změnou oproti hlavnímu (uličnímu) průčelí je ustouplé první podlaží, které je však také členěno lizénami. Tyto lizény však kvůli ustouplé fasádě stojí samostatně, tj. ve funkci pilířů.