mohylové pohřebiště

Pohřebiště leží na mírném jižním svahu pod kótou 426 m, asi 200 m Z od řeky Otavy. Skládá se ze 42 mohyl, které jsou uspořádány do několika skupinek vytvářejících asi 350 m dlouhý pás táhnoucí se ve směru JZ – SV. Na některých místech byly mohyly vybudovány v těsné blízkosti u sebe, takže se jejich násypy částečně překrývají. Výška mohyl se pohybuje od 0,3 do 1,5 m, průměr od 3 do 12 m. Svými rozměry vyniká velká mohyla v SV části pohřebiště o průměru 15 m a výšce 1,4 m. • archeologické výzkumy a nálezy: Šest mohyl prozkoumal B. Dubský – tři v roce 1927 a další tři v roce 1951. Nejvíce informací přinesl výzkum velké mohyly ze střední doby bronzové umístěné na nejvyšším místě návrší. Obsahovala žárový pohřeb, jehož výbava se skládala z pazourkové čepele, bronzového prstenu, hrotu šípu a zlomků keramiky. Další žárový hrob byl do mohyly dodatečně uložen v pozdní době halštatské. Ve 13. století byla na vrcholu mohly vybudována zahloubená stavba. Nález křesadla do pušky patrně souvisí s vojenským ležením z roku 1741, které leželo níže na svahu. Z dalších prozkoumaných mohyl pochází bronzový nůž, bronzová spirálka a střepy ze střední doby bronzové a doby halštatské. V roce 1975 byly z vývratu na mohyle s vnitřní kamennou konstrukcí vyzvednuty zlomky koflíku ze starší doby bronzové. • uložení nálezů: Prácheňské muzeum v Písku (i.č. A 289-319, A 1096, A 1248-1250, př. č. 6-7/76)