Hradiště chráněné dvojitou linií opevnění zaujímá strategickou polohu na homolovitém vrcholu kopce Hrad, který leží v jižním výběžku Březnické pahorkatiny nad údolím Lomnice. Vnitřní akropole, jež má oválný tvar s delší osou ve směru východ-západ, se rozkládá na mírně klesající vrcholové plošině. Obklopena je kamenným valem o celkové délce asi 240 m, jehož výška kolísá od 2 do 3 metrů. Přerušení valu na relativně nejpřístupnější V straně může být pozůstatkem původní brány. Pozůstatkem méně významné vnější fortifikace je nízký val, jehož výška nepřesahuje 1 m. Na některých místech – zejména na Z a J straně hradiště - se v terénu projevuje pouze nevýraznou vlnou nebo přerušovanou řadou nakupení kamenů, to však mohlo být způsobeno rozebíráním valu v novověku. Vnější opevnění bylo vybudováno na značně strmějším svahu než vnitřní, takže daleko více respektuje jeho geomorfologii, což určuje jeho nepravidelně oválný tvar s výběžkem na JZ, který do opevněné plochy zahrnuje nevýrazný předvrcholek kopce. Celková délka vnějšího valu je asi 500 m. Sníženina mezi oběma valy, kterou ve 20. letech 20. století zjistil B. Dubský a kterou interpretoval jako vnitřní příkop, není v současnosti již v terénu patrná. Jako zdroj vody sloužil obyvatelům hradiště zřejmě pramen v úžlabině 300 m na JV. archeologické výzkumy a nálezy: Hradiště jako první popsal v roce 1867 rodák z nedalekých Čimelic prof. J. Dastich, další popis se objevuje roku 1909 v díle prof. J. L. Píče Starožitnosti země České, kde je řazeno do slovanského období. V letech 1927-28 proběhl na hradišti výzkum B. Dubského, který položil několik sond na akropoli, vnějším hradišti i v domnělém příkopu. Nejvíce poznatků přinesla sonda v JV části akropole, kde zachytil část zahloubené chaty, z jejíž výplně pochází množství zlomků keramiky, přeslen, hranolovité závaží, zvířecí zuby a uhlíky. Nalezená keramika datuje hradiště do pozdně halštatského a časně laténského období, ojedinělý střep ze střední doby bronzové indikuje osídlení lokality také v tomto období. Keramika z 12. století n. l. nalezená spolu s uhlíky v kulturní vrstvě na vyvýšeném místě v JZ části vrcholové plošiny spíše než na soustavné osídlení v raném středověku mluví pro existenci strážního popř. signálního místa na vrcholu kopce. Zatím posledním výzkumem na hradišti byla sondáž Archeologického ústavu v Praze z roku 2001. uložení nálezů: Prácheňské muzeum v Písku (i.č. A 370, A 1144, př. č. 1/65), AÚ Praha