kostel sv. Cyrila a Metoděje

Katalogové číslo

1000126377

Kraj

Jihomoravský kraj

Okres

Brno-město

Obec

Brno

Část obce

Židenice

Katastrální uzemí

Židenice

Adresa

• Brno, Gajdošova č.p. 2684/99

Typ

kostel

Kategorie

objekt

Významné prvky

Reliéf Cyrila a Metoděje vyhotovil Julius Pelikán; v koutech kněžiště malby čtyř evangelistů od P. Pištělky z roku 1940. V patře krátké příčné lodi depozitář s oratořemi.

Sloh

historismus

Autor

Klaudius Madlmayer

Vznik

1935

Anotace

Pozoruhodná sakrální architektura z let 1932‒1935 postavená podle návrhu architekta Klaudia Madelmayera, výrazná urbanistická dominanta městské části Židenice.

Historický vývoj

Židenice na počátku 20. století patřily k nejlidnatějším brněnským předměstským obcím a výrazně pociťovaly absenci vlastního farního kostela. První snahy o jeho zbudování započaly již před první světovou válkou. V roce 1910 založili žideničtí farníci v čele s katechety Františkem Hudcem a Fabiánem Matouškem Spolek pro stavbu katolického chrámu v Židenicích-Juliánově. Prvním předsedou spolku se stal Jan Škroch, bývalý starosta Židenic, místopředsedou Bedřich Krejčí, starosta Juliánova, jednatelem byl ustanoven František Hudec a pokladník Fabián Matoušek. Počátkem roku 1911 spolek vyjednal získání vhodného pozemku, první plány na stavbu kostela následně v roce 1914 vypracoval architekt Vladimír Fischer. Počátek první světové války veškeré aktivity pozastavil a plány architekta Fischera již později nebyly využity. Počátkem 20. let 20. století nastalo dlouhé období stagnace, kdy i přes urgence brněnského biskupství židenický spolek nezapočal žádnou stavební aktivitu. Vznik židenického kostela provázela dlouhá a komplikovaná jednání jak o podobě novostavby, tak i o otázce personálního zajištění duchovní správy farnosti. Z iniciativy brněnského biskupa Josefa Kupky se 28. října 1928 konala slavnost položení základního kamene. V roce 1929 probíhala architektonická soutěž, v jejímž rámci bylo posuzováno devět soutěžních návrhů od šesti architektů, žádný z předložených projektů však spolek neakceptoval. Začátkem listopadu 1929 se konala další soutěž, které se zúčastnili čtyři architekti: M. Laml, J. Grunt, J. Štěpánek a J. Šálek. Hlavním posuzovatelem soutěžních návrhů byl architekt Vladimír Fischer, při jednání, které probíhalo 22. dubna 1929, bylo rozhodnuto, že vyhovující není ani jeden z projektů a projektanti byli vyzváni, aby předložili nově upravené návrhy dle nově stanovených podmínek. Poté, co byly předloženy inovované návrhy předloženy, však následovala další spletitá jednání, v jejichž průběhu byl anonymně předložen alternativní návrh architekta Klaudia Madlmayra. Vladimír Fischer se zřejmě největší měrou zasloužil o to, že konzervativní projekt K. Madlmayra parafrázující raně křesťanskou architekturu zvítězil nad daleko progresivnějšími návrhy výše zmiňovaných významných architektů brněnského funkcionalismu. Madlmayer byl následně pověřen vypracováním definitivních plánů, stavební povolení městské rady bylo uděleno 19. října 1932, výstavba probíhala od roku 1932 do roku 1935. Slavnostní svěcení vykonal brněnský biskup Josef Kupka 27. října 1935 a duchovní správy se ujal řád premonstrátů z Nové Říše. Koncem druhé světové války byl kostel při bombardování Brna značně poškozen, avšak brzy po válce byly válečné škody opraveny. Jednotně koncipované vnitřní vybavení vzniklo dle návrhů Klaudia Madlmayra, rozhodující podíl na jeho realizaci měla řezbářská firma bratří Karla a Heřmana Kotrbových. Mobiliář byl pořizován postupně dle finančních možností za přispění mnoha dárců. V roce 1966 pak Kotrbovi provedli novou úpravu hlavního oltáře a výzdobu čela skříně varhan. V interiéru se rovněž nachází nástěnné malby Petra Pištělky s vyobrazením čtyř evangelistů (z roku 1940) a s náměty Příchod slovanských věrozvěstů na Moravu a Křest Bořivojův (z let 1956?1957). Malby na kůru z roku 1963 jsou dílem Ludvíka Kolka. Obětní stůl, pořízený po koncilních úpravách, nese na čelní straně reliéf Poslední večeře Páně od Karla Stádníka.

Popis

Farní kostel sv. Cyrila a Metoděje je volně stojící podélná sakrální stavba s hlavním průčelím obráceným do dnešní ulice Gajdošovy. Svou formou odkazuje na raně křesťanské podélné chrámy, na něž navazuje bazilikální dispozicí, portikem, kampanilou, trámovým stropem v hlavní lodi a klenbami ve vedlejších lodích, i v raně křesťanské symbolice, využité v detailech v exteriéru i interiéru. Jedná se o trojlodní baziliku s krátkou nižší příčnou lodí na půdorysu latinského kříže, ukončenou půlkruhovou apsidou. Krov hlavní a příčné lodi tvoří dvě vzájemně se pronikající sedlové střechy, boční lodě jsou zastřešeny pultovými střechami. Z vnější strany apsidu obklopuje přístavba působící jako chórový ochoz, v níž se nachází sakristie a oratoře. Hlavní průčelí chrámu tvoří arkádový portikus sestavený z pěti archivolt spočívajících na bosovaných hranolových pilířích. Střední část portiku sestávající ze tří archivolt mírně předstupuje před postranní partie. Hladkou plochu fasády průčelí dekoruje obdélný reliéf patronů chrámů sv. Cyrila a Metoděj z hořického pískovce od sochaře Julia Pelikána. Nad ním se nachází dvojice obloukově zaklenutých oken evokujících desky desatera. Při severní boční lodi se k budově chrámu přidružuje vysoká hranolová zvonice. V horní části zvonice jsou umístěny kruhové věžní hodiny a nad nimi otevřená trojdílná sdružená zvonicová okna. Zvonici završuje polygonální nástavec s jehlancovou stříškou. Celkově archaické provedení stavby doplňují kamenné detaily sekané z pískovce (ostění portálů, obložení stěn, pilířů a oblouků), pozoruhodným dílem soudobého uměleckého řemesla je trojice vstupních dveří vyrobených z mědi, s výtvarně řešeným mosazným kováním. Řešení exteriéru stylově koresponduje rovněž s provedením interiéru. Hlavní a příčná loď i presbytář jsou plochostropé, strop je proveden z modřínového dřeva. Apsida je zaklenuta konchou ze železobetonu, postranní lodě jsou zaklenuty valenými klenbami na pasech. Trojlodí oddělují mohutné hranolové pilíře s arkádami.

Popis památkové hodnoty

Jedna z brněnských sakrálních staveb postavených v meziválečném období, příklad konzervativního řešení v rámci různorodých stylových projevů soudobé architektury, největší z brněnských chrámů postavených v této době.