vdovské sídlo

Budova vdovského sídla, dnes sloužící jako soud, stojí naproti františkánskému klášteru v Jindřichově Hradci. Z uzavřeného areálu soudu tvoří severovýchodní a severozápadní křídlo, zbylá křídla jsou výsledkem přístavby, která byla provedena počátkem 21. století. Původní patrové budovy stojící na půdorysu tvaru písmene L jsou usazeny na svažujícím se pozemku, jehož úroveň se směrem na sever snižuje. Širší křídlo při Pražské ulici je prostornější, honosnější, původně se jednalo o několik menších budov středověkého založení. Dnešní podoba vychází z přestavby na honosné sídlo v dobách raného baroka, která si v jádru uchovala starší konstrukční založení. Příčné křídlo na severozápadě bylo původně hospodářského účelu a mělo zajišťovat život na sídle, které mělo až zámecký charakter. Přední budova má valbovou střechu a bývalé hospodářské křídlo je na jihozápadní straně zakončeno vysokým štítem bez valby. Střechy jsou kryty keramickou krytinou. Svažitá terénní konfigurace je vyrovnána zvyšujícím se soklem a změnou velikosti okenních otvorů na čelní fasádě v přízemí. Vdovské sídlo se do ulice obrací poměrně prostě řešeným průčelím, které je rozděleno visutou spojovací chodbou vedoucí do kostela sv. Kateřiny. V jižní části je průčelí sídla členěno osmi okenními osami. V přízemí se nachází obdélná dvoukřídlá šestitabulková okna, patro má okna větší obdobného dělení. Okenní otvory v patře jsou zdůrazněny pásovými šambránami se stuhovým lemem s vytaženými uchy s kapkou. Krajní dvě levé osy v přízemí zabírá mohutný barokní portál s kamenným ostěním s půlkruhovým sklenutím a klenákem. Profilovaný portál je tvořen dvojicemi pilastrů s barokními hlavicemi, které nesou prohnutou římsu. Dveře do někdejšího průjezdu jsou dvoukřídlé dřevěné. Sedmá osa v přízemí je slepá, vyplněná menším štukovým rámcem. Severní část za spojovací chodbou je devítiosá, v patře řešená obdobně jižní části. V přízemí se nachází směs slepých otvorů a menších dvoukřídlých osmitabulkových oken. Poslední dvě osy zprava mají okna obdobná těm v patře. Slepé otvory v přízemí jsou na místě první, druhé a třetí osy od chodby. Průčelí je v podstřeší zdobeno profilovanou římsou. Jihovýchodní průčelí je prosté se třemi okny na levé straně patra. Patrové dvorní průčelí je poměrně stejnorodě rozvrženo, má jedenáct os s poměrně neznatelným seskupením pěti os uprostřed, které zřejmě vychází ze hmoty původního domu jindřichohradeckých aristokratek. Vstupy ze dvorní strany se nachází ve třetí a šesté ose v přízemí z levé strany. Vchody jsou usazeny v pravoúhlých portálech s kamenným ostěním s úzkým nadsvětlíkem v nadpraží. Poslední dvě pravé osy v přízemí mají okna zmenšená a nad nimi je průčelí prolomeno dvojicí oválných oken prosvětlujících schodiště v interiéru. Severozápadní fasáda je tvořena převážně hmotou hospodářského křídla a je podobného vzhledu jako průčelí do ulice. Plocha má čtrnáct os ve dvou podlažích, druhá a třetí osa zleva je tvořena prostornými otevřenými arkádovými oblouky a zakryta vystupující prosklenou konstrukcí. Na jihozápadní straně je křídlo ukončeno úzkým převýšeným průčelím se dvěma obdélnými okny v trojúhelném štítu. Dvorní průčelí je sedmiosé, v patře byla druhá a třetí osa zleva zaslepena po rekonstrukci na začátku tisíciletí. V přízemí jsou okna zmenšená, v patře jsou okna zdobena obdobně oknům pater vnějších fasád. Vstup do přízemí se nachází na krajní pravé ose, je pravoúhlý v kamenném ostění.