Pohřebiště se nachází v nadmořské výšce 456 m na temeni protáhlého návrší vybíhajícím k V od kóty 473 m. Na S a J straně je návrší vymezeno údolími dvou bezejmenných potoků vlévajících se do Vltavy. Pohřebiště se skládá ze tří skupin mohyl vzdálených od sebe 80 m a situovaných ve směru Z – V, které jsou tvořeny 5, 22 a 8 mohylami. Celkový počet 35 mohyl je vzhledem k novodobým objektům v areálu mohylníku (asfaltová cesta, zplanýrovaná oplocenka) a radikálním amatérským výkopům patrně jen zbytkem původně většího pohřebního areálu. Mohyly mají průměr 5 až 12 m, jejich výška, která však u většiny mohyl byla snížena dodatečnými výkopy, nepřesahuje 1,5 m. Dvě mohyly mají oválný tvar o délce 10 m. Celý pohřební areál se rozkládá na ploše 450 x 200 m. Archeologické výzkumy a nálezy: První výkopy na pohřebišti proběhly v roce 1935, kdy majitel obory Adolf Schwarzenberg pověřil hajného Jana Chromého, aby prozkoumal část mohyl. Z celkového počtu osmi prokopaných mohyl patřily tři do starší doby bronzové. První mohyla obsahovala zbytky kostrového pohřbu, z jehož výbavy se zachovaly čtyři terčovité jehlice, dvě cyperské jehlice, zdobený bronzový pásek, bronzové korále, rourky a rozdělovač z náhrdelníku a čtyři měděná žebra. Keramická mísa nalezená na jiném místě v mohyle pochází patrně z dodatečného pohřbu z mladší doby bronzové. Ve druhé prokopané mohyle byly nalezeny tři spirálovité a jeden plechový tutulus a 15 bronzových soudečkovitých korálů z náhrdelníku. Do pláště mohyly byl uložen dodatečný pohřeb ze starší doby železné. Třetí mohyla obsahovala jehlici se svisle stočenou hlavicí, spirálovitou rourku a plechový tutulus. Ze zbývajících prozkoumaných mohyl pocházejí údajně nálezy z doby halštatské. Nálezy z mohyl byly uloženy do schwarzenberské sbírky v zámku Ohrada a posléze převedeny do Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Uložení nálezů: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích (i.č. 501-564)