Kostel sv. Bartoloměje je jednolodní stavba s pravoúhlým kněžištěm sakristií na severní straně, severní, jižní a západní předsíní a s věží umístěnou nad vítězným obloukem mezi lodí a presbytářem. Pravoúhlé kněžiště bez opěráků má nároží zvýrazněna štukovým iluzivním armování a nese valbovou, bobrovkami krytou střechu. Na jižní straně se nalézá okno v kamenném ostění s půlkruhovým záklenkem. Na východní stěně je vloženo jedno gotické okno s lomeným záklenkem bez kružby a pod ním tři lomené niky pro náhrobní desky. Severní stěna je kryta přístavbou sakristie. Interiér kněžiště má podlahu tvořenou žulovými deskami a z části také keramickou dlažbou, prostor uzavírá křížová klenba vyrůstající na stěnách ze zkrácených válcových přípor. Klínová žebra se protínají ve vrcholu bez svorníku. V severní stěně se nalézá portál s kamenným ostěním, kterým se vchází do sakristie. Na západní straně presbytáře se nalézají dva vítězné oblouky, východní s lomeným záklenkem a západní má půlkruhový tvar, oba společně nesou věž. Sakristie na obdélném půdorysu má stěny členěné párem pilastrů a mezi ně je na každé straně vloženo jedno okno s půlkruhovým záklenkem v kamenném ostění. K západní straně je připojena předsíňka s pultovou střechou. Valbová střecha sakristie a předsíňky je kryta bobrovkami. Interiér sakristie je přístupný kamenným portálem s půlkruhovým tympanonem v severní zdi kněžiště. Podlahu kryje novodobá keramická dlažba a strop tvoří valená křížová klenba s hřebínky na hranách. Mezi kněžištěm a lodí jsou dva vítězné oblouky. Východní si dosud zachoval lomený středověký záklenek, západní směrem do lodi byl barokně upraven na půlkruhový. Mezi oblouky je vložena příčná valená lomená klenba, která uzavírá prostor mezi nimi a společně nesou základnu hranolové věže vyrůstající nad střechou kostela. Zvonice s jehlancovou střechou má v posledním patře vysoká, půlkruhově klenutá okna. Na nárožích jsou na kamenných konzolách vysazeny malé polygonální věžičky a uprostřed se pak za sedlovými štítky zdvihá hlavní jehlanec střechy kryté břidlicí. Obdélná loď má nečleněné stěny s trojicí půlkruhově vrcholících oken v kamenných ostění na jižní a severní straně. V jižní stěně lodi je zasazena kolekce jemně tesaných náhrobních klasicistních kamenů z přelomu 18. a 19. století zachovaných i s původními kovanými mřížky, které chrání jemný reliéf před povětrnostními vlivy. Západní průčelí s trojúhelným štítem má nároží zdůrazněna štukovou bosáží, která imituje kvádrové armování. V přízemí jsou po stranách vstupu půlkruhově vrcholící okénka sloužící k osvětlení podkruchtí. Nad předsíní je prolomeno kruhové okno v kamenném ostění a druhé, rovněž kruhové okno ve štítu vedoucí na půdu kostela. Loď nese sedlovou, bobrovkami krytou střechu a na každé straně má připojenu předsíň. Podlahu lodi kryjí kamenné desky, cihly a keramická dlažba, interiér uzavírají tři plackové klenby usazené na přízední pilíře a příčné pasy podél stěn. Na ploše klenby jsou malby výrazně obnovené při poslední opravě. V západním poli lodi je vložena dřevěná kruchta podepřená kamennými toskánskými sloupky a po stranách lodi rozšířena krátkými rameny, která byla vysazena na zděných konzolách. Kostel byl přístupný třemi předsíněmi. Severní má nad půlkruhově sklenutým vstupem trojúhelný štít nesoucí sedlovou střechu krytou bobrovkami. Jižní, větší předsíň podobného typu nese také sedlovou střechou s bobrovkami, ale navíc má vstupní portál lemován po obvodu plastickou bosáží. V trojúhelném štítu se nalézá nika pro ztracenou sochu. Interiér předsíně s podlahou krytou kamennými deskami je uzavřen valenou křížovou klenbou s hřebínky na hranách. Západní, dnes hlavní předsíň kostela je typově shodná s ostatními – půlkruhový vstup, trojúhelný štít sedlové střechy s bobrovkami. Podlahu kryjí kamenné desky a interiér uzavírá valená stlačená klenba. V západní stěně se nalézá kamenný barokní portál lodi s půlkruhovým záklenkem. Ve vrcholovém klenáku je vytesán reliéf zdvojené pětilisté růže, dnes nabarven zeleně (!), letopočet 1719 a iniciály F. S. P. A. A. (= Frater Stanislavs Preinfalk Abbas Altovadensis).