Kaple je typickým představitelem selskobarokních návesních kaplí - zvonic stavěných od poslední třetiny 18. století do doby kolem roku 1840. Zděná stavba postavená na čtvercovém půdorysu, hmota kaple se směrem vzhůru mírně zužuje, orientovaná k jihu. V ose severního vstupního průčelí je prolomen obdélný vstup ukončený stlačeným obloukem. Dochované architektonické členění, kvalitní štuková výzdoba pro návesní kapli mimořádná modelace střechy s lucernou. Vstup do kaple je bez ozdob, na vnitřním líci jsou v dřevěné zárubni osazeny dřevěné jednokřídlé dveře s výplněmi – spodní polovina obdélné výplně, horní polovina poloviční rozeta. Plocha průčelí hladká, ve vrcholu štukový letopočet 1836, nároží zvýrazňují pilastry s římsovou hlavicí zdobenou listovcem. Stěnu ukončuje výrazná profilovaná korunní římsa se zvýrazněnou profilací v průběhu pilastru. Odsazeným zaobleným nárožím je připojena boční stěna. Obě boční stěny zachovávají shodné členění nárožními pilastry a korunní římsou. V ose stěny je prolomeno oválné okno se štukovou šambránou dělenou čtyřmi klenáky, které ve hmotě přecházejí do špalety, vnější obvod šambrány zvýrazňuje úzká linka. Okno je na uzavřeno na vnitřním líci proskleným rámem. Na korunní římsu dosedá stanová střecha se zkosenými nárožími, střechu kryjí dvojitě kladené tašky bobrovky. Na seříznutý vrchol střechy navazuje nízká šestihranná lucerna otevřená obdélnými prostupy se žaluziemi. Lucernu završuje nízká oplechovaná cibulová střecha s kulovitou makovicí a prutovým dvouramenným křížem. Hmota kaple vyrůstá z hladce omítaného vyššího soklu kopírujícího členění stěn.