Protilehle obytnému stavení, jak je tradiční na jihočeské vesnici, se nachází objekt sýpky. Jedná se pravděpodobně o nejstarší zděný objekt usedlosti, ve štítě datovaný rokem 1856 a 1713 (?), na trámu v interiéru datem 1731. Trochu netradičně je sýpka do návsi obrácena okapově. Je obdélná, patrová, zděná z kamene, opatřená prostou hladkou vápennou omítkou, se sedlovou střechou. Při severozápadním nároží byly v pozdější době z obou stran zřízeny vysoké opěráky ke stabilizaci narušené statiky zdiva. Opěráky jsou z větší části cihelné, cihly o značných tloušťkách byly použity druhotně ze zbořeného hospodářského křídla v jižní části dvora. Hlavní štítové průčelí, obrácené do dvora, je prolomeno vstupem, zasazeným do pozdější přístavby vstupní šíje s pultovou stříškou krytou bobrovkami. Patra sýpky jsou ze tří stran větrána malými vodorovně obdélnými okénky s prostou štukovou šambránou. Korunní římsa se zubořezem je na štítových stranách krytá bobrovkami. Trojúhelný štít směrem do dvora je prostě orámován, mezi okénky je zasazen štukový kvadrylob se zmíněnými datacemi. Vrchol štítu zdobí štuková kruhová rozeta s květem. Střecha je kryta bobrovkami šupinově na husté laťování, na štítových stranách je krytina ukončena podmaltováním. Na severní straně osazen dešťový okap se svodem.