Mohylové pohřebiště leží v nadmořské výšce 500 m na plošině nad údolím Třebelického potoka, asi 2 km Z od řeky Lužnice. Na přelomu 19. a 20. století se zde nacházelo 45 mohyl, z nichž část byla rozkopána či jiným způsobem zničena, takže v současnosti je na lokalitě patrných 30 – 40 mohyl. Mohyly jsou rozptýleny na ploše asi 2 ha. Nacházejí se zde jak velké mohyly o průměru 10 – 15 m a výšce až 1,6 m, tak mohyly malé s průměrem 4 – 8 m, jejichž výška nepřesahuje 0,5 m. Archeologické výzkumy a nálezy Již na přelomu 60. a 70. let 19. století nechal archeolog J. K. Hraše prokopat několik mohyl, v nichž nalezl keramické nádoby vložené v sobě, z konstrukčních prvků zmiňuje kamenné věnce. Ve výzkumu pokračoval roku 1895 prof. J. L. Píč, který prozkoumal celkem 10 mohyl s pohřby patřící mohylové kultuře střední doby bronzové. Mohyla č. 2 o průměru 4 m obsahovala centrální kamenný kužel, nalezeno v ní bylo několik pohřbů patřící mohylové kultuře střední doby bronzové, z jejichž výbavy pochází 3 dvojice bronzových náramků s rytou výzdobou či s tordováním, jehlici s kličkovitou hlavicí a zlomky keramického šálku. Další bohaté nálezy poskytla mohyla č. 6, v níž byly pod kamenným kuželem nalezeny zbytky žárového hrobu, do jehož výbavy patřily bronzová jehlice s plochou hlavicí, spirálka ze zlatého drátu, bronzový náramek, dva bronzové srdcovité závěsky a dvě keramické nádoby. V mohyle č. 9 o průměru 7 m byl zachycen kamenný kužel, pod nímž bylo pohromadě uloženo 6 bronzových náramků. Ve zbývajících prozkoumaných mohylách byly zjištěny jen sporadické či žádné nálezy, v konstrukci mohyl se uplatňovaly středové kamenné kužely nebo obvodové věnce. Při zatím posledním výzkumu na pohřebišti, byla roku 1980 prozkoumána archeology táborského muzea a plzeňské expositury AÚ oválná mohyla s kamennou konstrukcí, v níž bylo nalezen zlomek kamenného drtidla, pazourkový úštěp a zlomek keramiky. Uložení nálezů Husitské muzeum v Táboře, Muzeum keramiky v Bechyni (i.č. 2445)