Kostel stojí v areálu zámku, v prostoru bývalého předhradí, západně od zámecké budovy nedaleko vstupní brány po jižní straně přístupové komunikace. Kostel je nejvýznamnější a nejstarší budovou v areálu bývalého hradu. Původní gotická hradní stavba neobvyklé velikosti byla vyzděná z mohutných pravidelných žulových kvádrů na půdorysu latinského kříže, mohutný transept mohl být ukončen dvojicí hranolových věží. Volně stojící zděná omítaná orientovaná trojlodní pseudobazilika, při presbytáři rozšířená pravoúhlými výstupky kaplí na způsob příčné lodi, s polygonálně uzavřeným presbyteriem s opěráky a s nižšími čtvercovými přístavky sakristie na jihu a oratoře na severu mezi nepravou příčnou lodí a závěrem. Střechy valbové, kryté pálenou krytinou (tašky bobrovky). Průčelí trojosé, členěné pilastry, nesoucími kladí, na jehož římse zděný štít s kamennými jehlanci při patě, uprostřed se segmentovým oknem. V přízemí nad 3 stupni obdélný profilovaný portál s deskou v nadpraží, na níž je nápis: DEO OPT. MAX: OMNIVM BENEDICZIONVM AVTHORI PATRI ET VIRGINI MATRI MARIAE IN COELOS ASSVMPTAE. S. ADALBERTO BENEDICENTI VNDE MONS VIRIDIS HANC AEDEM S. VETVSTATE CADVCAM RECONCINARI FECIT WENCESLAVS ADALBERTVS COMES A STERNBERG. V římse šternberská hvězda s letopočtem 1688 a ve štítu nad portálem alianční znak Václava Vojtěcha hraběte ze Šternberka (+1708) a jeho manželky Kláry Bernardiny, roz. z Maltzan (+1719). V bočních stěnách lodi, dělených pilastry, a postranních kaplí obdélná okna s půlkruhovým záklenkem. Ve východních stěnách příčného útvaru a v závěru presbyteria štíhlá vysoká půlkruhem zakončená okna. Opěráky s jedním ústupkem a pultovou stříškou se štítky.