nájemní a administrativní dům Nemocenské pokladny soukromých úředníků a zřízenců

Nárožní pětipatrová administrativní a obytná budova situovaná v nároží ulic Kounicovy a Zahradníkovy. Rozvržení objektu na nárožní parcele architekt vyřešil tak, že k obdélnému křídlu v uliční frontě ulice Kounicovy připojil ze strany ulice Zahradníkovy druhé, zalomené křídlo, které je dynamicky tvarováno pomocí obloukového zakřivení. Průčelí do ulice Kounicovy je sedmiosé, s dvojicí vstupů ve třetí a páté ose. Kratší zalomené křídlo do ulice Zahradníkovy je rovněž sedmiosé s jedním vstupem ve třetí ose. Tvoří jej prostorově zanořená a obloukově zakřivená část s pěti okenními osami, na niž navazuje dvouosý nárožní rizalit. Střechy jsou sedlové, kryté pálenou střešní krytinou. Fasády obou průčelí jsou horizontálně členěny na přízemí (sokl), piano nobile (mezanin), tři obytná patra a nejvyšší podlaží. Výrazné vertikální členění pak vnáší svislé lizény mezi okny. Přízemí je členěno téměř čtvercovými okny a vstupy akcentovanými pravoúhlými modernistickými portály z umělého kamene. První patro (mezanin) s administrativní funkcí je prostorově předstoupeno a zdůrazněno obkladem z umělého kamene. Na pilířích mezi okny jsou osazeny plastické emblémy s iniciálami Nemocenské pokladny soukromých zřízenců a úředníků. Představují dva protilehlé půlkruhy, složené ze dvou lineárních útvarů. Půlkruhy jsou propojeny vertikálními články, jež uzavírají pole s písmeny NPSÚ – Nemocenská pojišťovna soukromých úředníků. Obdobně je řešeno rovněž poslední patro. Výrazně členěný věnec geometrického rondokubistického dekoru je připojen ještě nad hladkou vyloženou korunní římsou, na niž dosedá vodorovný pás čtvercových polí, které se střídají s hranolovými vikýři zdobenými půlkruhovými plastickými ornamenty, hrotitými lizénami a kubizujícími trojúhelníky. Architektura průčelí je ovlivněna pražskou rondokubistickou architekturou, která se však projevuje převážně pouze v detailech. Rozčlenění na sokl, zdůrazněné piano nobile, obytnou část členěnou lizénami a akcentovanou „atiku“ dodává kompozici stavby tradiční historizující ráz. Charakter architektonického působení fasády udává zejména rytmus střídajících se barevně odlišených lizén a hladkých ploch stěn, členěných pouze rastrem pravoúhlých oken. Celkový dojem plasticity umocňuje výrazné dvoubarevné řešení kombinující šedou a cihlově oranžovou barvu. Dva stupy z Kounicovy ulice a jeden ze Zahradníkovy ústí vždy k trojramennému schodišti, které se lomí kolem výtahové šachty. Křídlo orientované do Kounicovy má dva vstupy, v jeho prvním poschodí (mezaninu) se nacházely úřadovny obrácené do ulice, přístupné společnou chodbou. Východní, zalomená část se vchodem ze Zahradníkovy byla prakticky úplně oddělená od zbytku stavby a obsahovala pouze bytové jednotky. Vstupní vestibuly jsou dekorovány štukovými ornamenty kubistických tvarů. Vestibul zakončují dvoukřídlé létavé dveře s prosklením a výrazným kubizujícím ornamentem. Vstupy do jednotlivých bytů jsou lemovány dřevěným obložením s prosklenými výplněmi členěnými kubistickým ornamentem. Kubistické formy mají rovněž vstupní dveře bytů. Na chodbách je dochována původní keramická černobílá dlažba s modernistickým vzorem. Dvorní fasády jsou hladké, členěné pouze okenními otvory pravidelně se střídajícími s vertikálními lodžiemi.